Dospělí s ADHD čelí pocitům selhání a nedostatečnosti, dějí se jim věci, které nedávají smysl

6. květen 2022

S poruchami pozornosti se potýká přibližně pět procent populace. Stále častěji lidé hovoří o tom, že z původní „dětské diagnózy“ nevyrostli. Jak těžké je najít hranici mezi roztěkaností a poruchou? A jaké možnosti kompenzace a léčby v současné době máme? O tom mluvila v Diagnóze F psychiatrička Jitka Holčapková.

ADHD je jedna z nejčastějších dětských diagnóz z oblasti duševních poruch. Dlouhou dobu se lékaři domnívali, že z ní člověk prostě vyroste. V posledních letech se ale čím dál častěji mluví o lidech, kteří se s příznaky poruchy potýkají v dospělosti.

„Mnoho dětí vyroste z konkrétních projevů, třeba že jsou hlučné, naučí se ovládat, symptomy zeslábnou, ale asi dvě třetiny lidí si poruchy pozornosti nesou i do dospělosti,“ říká psychiatrička Jitka Holčapková, která se pacientům s ADHD věnuje ve své praxi a zároveň má s ADHD vlastní zkušenost.

Jitka Holčapková

Porucha pozornosti provázela lékařku i při náročném studiu medicíny. „Věděla jsem, že se to musím vždycky naučit za nejrychlejší možnou dobu,“ vzpomíná na dvoutýdenní učící maratony, které jí pomohly školu dokončit. Kromě toho zná dobře i nepříjemné pocity selhání a nedostatečnosti, které se při neustálém zapomínání nezřídka vyskytují a negativně ovlivňují i sebevědomí.

„To, co se děje, je vlastně paradoxní. Člověk normálně funguje, zvládá různé oblasti svého života, ale dějí se mu věci, které nedávají smysl. Nejde to úplně vysvětlit,“ popisuje vlastní zkušenost lékařka.

Jak důležité je znát svou diagnózu? Kde je hranice mezi běžnou roztěkaností a poruchou? A jak vývoj poruchy ovlivňuje svět plný nekončících podnětů a vzruchů? Poslechněte si Diagnózu F s psychiatričkou Jitkou Holčapkovou.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.