Dospívající chodí často spát až po půlnoci, důsledky zpožděného spánku neřeší
Dospívající mají přirozenou potřebu posunovat dobu usnutí na později, protože se jim i později vylučuje melatonin. Když to ale přeženou a příliš často chodí spát po půlnoci, může to vést k přenastavení tzv. biologických hodin. Dřívější usnutí pak není možné ani v situacích, kdy je to potřeba například proto, že brzy ráno zvoní budík.
Specifickou večerní činností, která brání zdravému spánku, je sledování sociálních médií. „Kromě modrého světla, které brání usnutí, mají sociální média a elektronické přístroje i stimulační efekt. Poskytují nám řadu podnětů a mozek se nemůže uklidnit a připravit na spánek,“ říká v Diagnóze F lékařka Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Zpožděný spánek může být významným faktorem v rozvoji poruch pozornosti s hyperaktivitou a může mít dopad i na sociální fungování jedince, mimo jiné na schopnost účastnit se školní výuky. Léčba je obtížná – mladým lidem, u kterých se může vyskytnout, totiž absence ve škole často nevadí a jejich motivace k léčbě, do které je přivedli rodiče, je minimální.
Jak souvisí zpožděný spánek s duševními poruchami? Co a k čemu je spánková prokrastinace? A z čeho vychází spánkové chronotypy „sovy a skřivani“ a je možné je uměle přenastavit? Poslechněte si celý rozhovor s Ivou Příhodovou v Diagnóze F.
Související
-
Nespavost může souviset s duševní poruchou, důležité je nepanikařit, říká psychiatr
Duševní poruchy jsou si s poruchami spánku velmi blízké. Někdy je téměř nemožné rozklíčovat, zda porucha spánku vedla k duševní poruše nebo obráceně.
-
Diagnóza F: Poruchy spánku
Když se řekne porucha spánku, asi většina lidí si představí nespavost a měli-li bychom ji přiřadit nějaké věkové skupině, zřejmě ji umístíme automaticky k seniorům....
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
