Dospívající chodí často spát až po půlnoci, důsledky zpožděného spánku neřeší

2. srpen 2022

Dospívající mají přirozenou potřebu posunovat dobu usnutí na později, protože se jim i později vylučuje melatonin. Když to ale přeženou a příliš často chodí spát po půlnoci, může to vést k přenastavení tzv. biologických hodin. Dřívější usnutí pak není možné ani v situacích, kdy je to potřeba například proto, že brzy ráno zvoní budík.

Specifickou večerní činností, která brání zdravému spánku, je sledování sociálních médií. „Kromě modrého světla, které brání usnutí, mají sociální média a elektronické přístroje i stimulační efekt. Poskytují nám řadu podnětů a mozek se nemůže uklidnit a připravit na spánek,“ říká v Diagnóze F lékařka Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Zpožděný spánek může být významným faktorem v rozvoji poruch pozornosti s hyperaktivitou a může mít dopad i na sociální fungování jedince, mimo jiné na schopnost účastnit se školní výuky. Léčba je obtížná – mladým lidem, u kterých se může vyskytnout, totiž absence ve škole často nevadí a jejich motivace k léčbě, do které je přivedli rodiče, je minimální.

Jak souvisí zpožděný spánek s duševními poruchami? Co a k čemu je spánková prokrastinace? A z čeho vychází spánkové chronotypy „sovy a skřivani“ a je možné je uměle přenastavit? Poslechněte si celý rozhovor s Ivou Příhodovou v Diagnóze F.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.