Důvěra je komplikovaná konstrukce. Zacházet bychom s ní měli přiměřeně, příliš mnoho důvěry škodí
„Když máme dostatek kvalitních sociálních vazeb a odpovědnosti, jedna zrada důvěry pro nás nemusí být zásadní. Ale pokud celý život stavíme na dvou třech vztazích nebo rolích, může se jedno zklamání rovnat velké existenční krizi,“ říká psycholog Dalibor Špok.
Podle Dalibora Špoka důvěřujeme na základě všech našich zkušeností. Čím jsme starší, tím pevnější by měla být naše osobnost, a tím těžší by tedy mělo být naši důvěru ve svět zklamat.
Zásadní jsou naše zkušenosti z osobního života. „Ty se promítají do našeho vztahu k autoritám, institucím, k Evropské unii a podobně. Dobře je to vidět v pracovním životě. Někteří lidé nedokážou vůbec důvěřovat svému šéfovi, což zrcadlí jejich neschopnost důvěřovat svým rodičům nebo potřebu proti nim rebelovat,“ říká psycholog.
Čtěte také
Důvěra je podle Špoka složitá konstrukce složená z několika rovin a zacházet bychom s ní měli přiměřeně k situaci. Někdy se podle psychologa dá pojmout i jako alibismus. „Důvěřujeme vládě, což pro nás znamená, že už sami nic nemusíme dělat. Používáme úvahu ‚to oni‘. Oni by se měli postarat, protože my jim přece důvěřujeme. Sami bychom ale měli být schopní přijímat svůj díl odpovědnosti. Pak bude míň prostoru k naštvanosti a míň prostoru ke zklamáním,“ dodává.
Co se musí stát, abychom do někoho vložili důvěru? Co zažíváme, když nás někdo zklame? Poslechněte si V klidu s Daliborem Špokem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
