Elegantní můžete být i v pyžamu, říká studentka Ester Sidibé

7. červenec 2021

„Obdivuju oblékání vlivných žen, jako je Zuzana Čaputová nebo Michelle Obamová. Baví mě formální móda, která je vkusná, ale stále ženská. Ženy v politice podle mě nemusí přebírat pánský styl. Obecně se mi líbí, když jsou lidé oblečení adekvátně k situaci,“ říká Ester, která právě dokončila bakalářské studium žurnalistiky v Praze. Šatní skříně v pronajatém nuselském bytě prozrazují, že do školy ráda nosí saka a košile, ale také pyžamové svršky po dědečkovi.

Vedle vysokých vestavěných šatních skříní, které pokrývají celou jednu stěnu ložnice, má Ester trvale vytažené žehlicí prkno. Žehlička je při našem příchodu ještě teplá. Ester rychle přežehlovala dlouhé černé šaty, ve kterých nás vítá. Věří, že některé věci prostě musí být vyžehlené, aby fungovaly tak, jak mají.

„Na lidech si většinou všímám detailů, jako jsou upravené ruce, chytré doplňky a šperky. Ve skříních je vidět, že dřív jsem se oblékala mnohem barevněji. Na střední jsem si užívala výrazné barvy a vzory, ale teď na vysoké jsem začala nosit spíš neutrální barvy, jako je béžová, bílá a černá,“ popisuje Ester.

Probíráme se její sbírkou sak a košil, mezi kterými jsou vedle sekáčových úlovků také podomácku šité kusy od babičky a po mámě. Dojde i na pečlivě uskladněné maturitní šaty, které Ester stále občas vynese. Nechala si je totiž ušít tak, aby se svrchní krajková část a spodní dlouhá sukně daly nosit a kombinovat i dál. Kdo Ester s maturitními šaty radil a proč už by dnes zvolila jinou barvu? Poslechněte si v podcastu.

Jak Ester ovlivnila práce v sekáči a stáž u lokální designérské značky ODIVI? Jak kombinuje formální saka a proč ráda nosí svršky od pyžam po dědečkovi? Poslechněte si podcast Šatníky s Ester Sidibé.

 

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.