Erben by se asi Gendermanem roku nestal, Kytice vám ale řekne, že mít rodinu není peříčko
Ve třetím díle minisérie Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají kanonickým dílem Karla Jaromíra Erbena Kytice a tím, jestli si z něj máme pamatovat víc než „sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť“.
Ivana na začátku považuje za nutné upřesnit si, co je vlastně balada. Standa glosuje, že balada je epická nebo lyricko-epická báseň, většinou s velmi vážným dějem a tragickým koncem, která je navíc charakteristická velkou zkratkou. Takže napsat nějakou vymazlenou je pro básníka skutečně náročné, ale Erbenovi se to povedlo. Standa jeho um ukazuje na příkladu veršů, které mistrně vystihují ráz české krajinky – když slyšíte „okolo lesa pole lán“, je vám hned jasné, že jste v Česku.
Podpořte Buchty v anketě Podcast roku! Hlasujte pro ně do 5. června na webu podcastroku.cz.
Ivana se Zuzanou se pak doptávají na skrytý nebo méně explicitní význam jednotlivých balad – a dozví se třeba, že dítě spadlo v jedné z nich do horké smůly, protože matka si zřejmě touto hmotou upevňovala zdi domečku. A vodník nebyl podle Stanislava zlý, jen se prostě dožadoval teplé večeře s manželkou po boku.
Long story short: v zásadě Erbenovy balady říkají, že když se vzbouříte etickému řádu a hřešíte, i když třeba neúmyslně, jste v prčicích.
Chcete se přenést do bájných časů, kdy byl bylo možné navázat vztah s umrlcem nebo vodním mužíčkem? Poslechněte si Buchty čtou o Erbenově Kytici a třeba se vám to splní.
Zuzana Fuksová
Bydlím v Brně, protože se tu dá chodit pěšky. Mám ráda různé druhy kuchyňské soli, lelkování a prohlížení kabelek na internetu. Vystudovala jsem sociální práci a leccos nedostudovala. Mám trochu OCD, krizi středního věku a taky dceru.
Ivana Veselková
Mám tři psy, bydlím v Praze, snažím se chovat jako tzv. dospělý člověk, ale moc mi to nejde. Vystudovala jsem mezinárodní vztahy, ale většinu studijních znalostí jsem zase hezky zapomněla. Mám ráda sladkosti, teplo a crossfit.
Stanislav Zajíček
Rodák z Děčína, který byl v letech 1990–1992 poslancem za OF v České národní radě a milovník Komenského je od roku 1993 profesorem českého jazyka a latiny na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Své studenty vede především k esejistické a umělecké tvorbě, kritickému myšlení a k aktivnímu zájmu o věci veřejné.
Buchty čtou jsou speciální díly podcastu Buchty o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl. Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček vám představí literární klasiku tak, že vás to bude bavit a ještě se i něco dozvíte.
Také jste před maturitou jen s vypětím sil přelouskali Babičku a pamatujete si z ní jen Sultána, Tyrla a to, že někdo šukal po světnici? Také vám z Proměny utkvěla pouze vzpomínka, že se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů a shledal, že je z něj nestvůrný hmyz? Pak je tu pro vás minisérie Buchty čtou, díky které možná přijdete na to, že louskání knih nepatří do stejného ranku přežitků jako upalování čarodějnic nebo předení.
Všechny díly pořadu najdete zde nebo jako podcast na wave.cz/podcasty.
Související
-
Karel Jaromír Erben: Kytice
Jediná básnická sbírka Karla Jaromíra Erbena vyšla pod titulem Kytice z pověstí národních roku 1853. Její vznik však autor ohlašoval téměř deset let předtím
-
Babička Boženy Němcové není naivka, v dnešním světě by mohla koučovat
V prvním díle série Buchty čtou o titulech, které všichni známe, ale málokdo je četl, se Ivana, Zuzana a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají knihou Babička.
-
Patologická žárlivost a erotické dusno. Čtěte pozorně, Máchův Máj může být hluboký i sexy
Ve druhém díle minisérie Buchty čtou se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají Májem, kanonickým dílem Karla Hynka Máchy.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
