Extrémní hudba, co křiví ústa, s poselstvím světlé strany síly. Slezský unblackmetalový projekt Beskÿd
K létu neodmyslitelně patří výlety. A taky hudba. V pořadu Hergot! jsme této tradici dostáli a udělali si výlet se slezským hudebníkem Petrem Woznicou do hájemství jeho tvorby. Řeč ovšem nebude o popíku, který by měl ambici dosladit vaše chvilky u vody. Budeme se bavit o black metalu. Aby té temnoty nebylo příliš, zaměříme se na takzvaný unblack metal, subžánr, který hledá inspiraci v křesťanství.
S metalem se Petr seznámil ve čtrnácti letech. S věkem se nořil stále hlouběji do jeho extrémnějších forem. Nejvíce mu učaroval black metal. Okultní nebo přímo satanistické inspirace, které jsou s tímto žánrem často spjaty, bral jako image. Některé postoje ale vnímal jako autentické. „Nihilismus, antinatalismus, to vše se v tom dá najít. S tím jsem souhlasil. Dokonce jsem psal magisterskou práci na téma antinatalismus. Bral jsem to vážně,“ říká.
Od pasivního poslechu se dostal i k tvorbě. Nečekaný rozměr získaly jeho písně se spirituálním obrácením. „Začal jsem chodit do katechumenátu a přemýšlel jsem vážně o křesťanství,“ přibližuje toto období tvůrce projektů Beskÿd a Ježura.
Zpěvák a moderátor Milan Trachta alias Banán tento obrat s nadsázkou popsal jako přechod na světlou stranu síly. Láska k black metalu Petrovi zůstala. Jen tuto hudbu, která křiví ústa, jak ji sám popisuje, plní jiným poselstvím.
Zajímá vás více Petrův příběh? Poslechněte si záznam rozhovoru!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
