V tvorbě kapel Dukla a post-hudba hledám průniky s mojí vírou, říká teolog Tomáš Sixta
Může se křesťanská teologie vážně zajímat o populární kulturu? Teolog Tomáš Sixta je o tom bytostně přesvědčen. Do aktuálního čísla revue Salve na toto téma napsal editorial a také do něj přispěl svým článkem Hudba pro smutné kluky kolem 30. Písně kapel Dukla a post-hudba z pohledu spirituality a teologické antropologie. Co všechno takový pohled může vyjevit, přišel objasnit do pořadu Hergot!.
„Celý svět, tak já ho vnímám, se pro mě může stát tématem. Vlastně i v těch věcech, co se jeví všedně, se kterýma se běžně potýkám, který poslouchám ve sluchátkách cestou do práce nebo do školy, cítím ozvuky, který rezonujou s mým náboženstvím,“ vyznává Tomáš a připojuje upozornění: „Nemá cenu ale všechno natírat teologickým lakem s tím, že je to náboženský. A tak si to nábožensky přivlastnit.“
Zajímá vás, co konkrétně může teologii na populární kultuře zajímat? Proč si Tomáš pro svůj článek vybral kapely Dukla a post-hudba? Které motivy z jejich písniček jsou pro něj nejzajímavější? K jakým závěrům došel? Poslechněte si záznam rozhovoru!
Související
-
Extrémní hudba, co křiví ústa, s poselstvím světlé strany síly. Unblackmetalový projekt Beskÿd
K létu neodmyslitelně patří výlety. A taky hudba. V pořadu Hergot! se proto zaměříme na takzvaný unblack metal, subžánr black metalu, který hledá inspiraci v křesťanství.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
