Generace na rozcestí: Cvičím, cvičíš, cvičíme
„Ve zdravém těle zdravý duch,“ to je asi nejčastější fráze spojená se sportem. Jak ke cvičení přistupují obyvatelé České republiky a Číny, vám zprostředkuje další díl rubriky Generace na rozcestí.
Česko: Tužme se!
Česká obec sokolská letos slaví 150. výročí od založení Sokola. Dnešní Sokol se ale od toho, který kdysi vytvořil Miroslav Tyrš, vcelku liší.
Je horké červnové odpoledne a ve většině sokolských tělocvičen už mají prázdniny. V Sokole Dobříš se ale pořád ještě cvičí a já momentálně sleduji oddíl všestrannosti pro předškolní děti. Odbor všestrannosti byl kdysi sokolskou vlajkovou lodí, dnes ovšem děti a zejména jejich rodiče dávají spíš přednost specializovaným sportovním disciplínám. Starostka Sokola Dobříš Jana Červená si myslí, že problém je v tom, že rodiče často neví, co si mají pod pojmem všestrannost představit.
Sokol má dneska přes 170 tisíc členů, mladí lidé do 26 let tvoří 52% z celkového počtu. Ovšem jejich přístup ke cvičení v Sokole je o dost jiný než ten u starší sokolské generace.
Současná mladá generace a její rodiče tak často Sokol vnímají jen jako kvalitní tělocvičnu s kvalitními trenéry – sokolské ideály vyjádřené starým sokolským heslem „Ni zisk, ni slávu“ už dnes rozhodně tolik netáhnou jako v dobách Miroslava Tyrše.
Jak vypadá dnešní Sokol a jak ho vnímají jeho mladší členové, zjišťovala Ivana Veselková.
Čína: Sport je společenskou záležitostí pro každého
Číňané cvičí mnohem více a častěji než řada Evropanů. Což také spolu se zdravou stravou a malými porcemi jídla vysvětluje, proč jsou do pozdního věku štíhlí a vitální. Běžně tak můžete v čínských parcích, náměstích a promenádách vidět skupinky hráčů badmintonu, tanečníků cvičících tchaj-ťi nebo lidí, kteří si jen vyšli na procházku. Sport je pro Číňany kolektivní společenskou záležitostí a nerozlučně patří k životu většiny z nich.
V parku cvičí asi 20 žen, na pomalou hudbu se protahují a strečují. O kousek dál je skupina důchodců, která se věnuje čínskému bojovému umění tchaj-ťi. Na dětském hřišti se tancuje a na vyvýšením pódiu v centru parku se cvičí aerobik. „Pro lidi v Hongkongu je běžné každý den sportovat, hlavně pro důchodce a ženy v domácnosti. My cvičíme tady v parku denně, od 8 do 9 ráno. V úterky a čtvrtky pak večer od půl deváté do půl desáté. Večerní cvičení je určeno především pro lidi, kteří pracují,“ říká cvičitelka skupiny, kterou jsem oslovila.
Organizované rozcvičky mají v Číně dlouhou tradici. Už v 60. letech je zavedl Mao Ce-tung, který propagoval jednotu těla a ducha. Dodnes čínští školáci začínají den povinným protažením. Ze škol si ale vzaly příklad i firmy a není ničím neobvyklým, že vedoucí směny nebo manager vyžene své pracovníky během dne na krátkou rozcvičku. Cvičení je sice dobrovolné, ale to, kdo se ho účastní, se bedlivě sleduje. Vláda ovšem cvičení a sportovní aktivity svých občanů podporuje.
Reportáž z cyklu Generace na Rozcestí natočila naše zpravodajka v Jihovýchodní Asii Kateřina Procházková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
