Generace na rozcestí: Mladí vědci podnikají

Izrael: Hi-tech zázrak
Depilátor, počítačový flash disk, nejmenší kamera na světě. Zdaleka nejen tím přispěli lidstvu Izraelci. Respektive dobře fungující spolupráce izraelských univerzit, velkých společností a menších inovativních firem, takzvaných start-upů. Země bez nerostného bohatství má dnes na poměry Blízkého východu závratnou životní úroveň, špičkové služby a infrastrukturu. V ochotě jít do podnikatelského rizika jsou pak Izraelci vedle Američanů absolutní světovou špičkou (stejně jako v relativním počtu nobelistů nebo držitelů patentů). Kořeny izraelských úspěchů hledají akademici v židovské historii, v jedinečných okolnostech vzniku i existence Izraele a v neposlední řadě ve společenské roli armády. Izraelský technologický rozkvět začíná u základního výzkumu na univerzitách.

„Podstatou zdejšího vědeckého výzkumu je hledání přírodních charakteristik, které se dají využít k řešení problémů lidstva,“ vysvětluje prezident Weizmannova institutu věd v Rechovotu Daniel Zajfman.

|foto:Jan Prokeš

Špičkové výzkumné centrum s univerzitou založil první izraelský prezident a vědec Chaim Weizmann v době, kdy byl ještě nezrozený stát chudou zemědělskou zemí, v níž už ale klíčila zářná budoucnost. Tamní vědci od té doby přišli třeba na to, jak léčit roztroušenou sklerózu nebo vyvinuli převratné biotechnologie. Filosofie Weizmannova institutu spočívá v opaku bádání s předem stanoveným cílem, modlou není počet publikací. Jak říká Daniel Zajfman, věda je hra, při které se ovšem musí klást dobré otázky.

„Neumím odpovědět na otázku, jestli bychom měli investovat víc do výzkumu nanotechnologií, rakoviny, alternativní energie nebo globálního oteplování. Klíčovým heslem zdejší práce je zájem. Snažíme se zaměstnávat ty nejlepší mozky a dát jim naprostou svobodu bádání. Díky vlastní zvědavosti pak odkrývají tajemství přírody, na něž by jinak nikdo nepomyslel.“

Vizi od píky vybudované supermoderní země v její prastaré kolébce na způsob start-up firmy měli už „otcové zakladatelé“, vedle Chaima Weizmanna především první premiér David ben Gurion. Už před desítkami let jim v jejich úsilí úspěšně sekundoval dnešní prezident Šimon Peres, který vyrůstal v kibucu.
Poslechněte si celou reportáž o roli, kterou hraje provázanost vědy s podnikáním, v Izraeli od Jana Prokeše.

Česko: Vědecké inkubátory = líheň mladých firem
Malé a střední podnikání nemá v České republice příliš na růžích ustláno. Složitá byrokracie často předem odradí mnoho z těch, kteří by rádi uvedli v život svůj zajímavý nápad. Mladí lidé bez patřičného zázemí a finanční pomoci pak raději volí kariéru zaměstnance. Díky takzvaným vědeckým a podnikatelským inkubátorům nemusí zůstat myšlenka vlastního podniku ani v Česku jen snem.

Jen dobrý nápad už dnes nestačí. Džungle trhu rychle pohltí každého, kdo byť jen na malý okamžik zaváhá. V České republice podniká proto jen 6,3 procenta lidí mladších 30 let. Přesto existuje dostatek nápaditých nadšenců, kteří své štěstí zkouší.

Porada ve vědeckém inkubátoru|foto: ČVUT

Vědecké inkubátory nejsou místa, kde v bílých pláštích mezi mikroskopy korzují důležitě vyhlížející vousatí pánové, ale většinou jen kancelářské budovy. V těch se pohybují mladí nefousatí studenti, čerství absolventi a vůbec mladí lidé, kteří rozjíždí za zvýhodněných podmínek vlastní byznys.

Do inkubátoru se také nedostane každý. Je třeba mít kvalitní byznys plán a umět ho dobře prezentovat. Ze stovek žadatelů jich šanci získá pár desítek. Firmy od inkubátorů nezískají přímo peníze, ale využívají služeb jejich právníků, investičních poradců i odborníků z praxe.
Poslechněte si celou reportáž od Pavla Cypricha.