Hergot!: Čarodějnické procesy, nelidská tvář křesťanských dějin
Historik Rudolf Vévoda se tématu čarodějnických procesů rozhodl věnovat mimo jiné proto, že je považuje za jednu z oblastí, kde se Evropa dosud nevyrovnala se svou minulostí, která je často velmi temná a krvavá. Desítky tisíc lidí, kteří byli s požehnáním světských i církevních autorit zavražděni pro údajné spojenectví s temnými silami, si zaslouží, aby se o jejich osudech vědělo.
Rudolf Vévoda ale zároveň zdůrazňuje, že pronásledování čarodějnic je fenomén, který znají různé kultury a náboženské tradice. Zdaleka nejde jen o křesťanskou Evropu. Přesto se zaměřujeme právě na ni. Tato „čarodějnická horečka“, jak Vévoda situaci pojmenovává, propukla v 15. století a v různé míře trvala až do 18. století, ojedinělé případy vraždění čarodějnic – byť už bez podpory úřadů – jsou známy ještě z druhé poloviny 19. století.
Na otázku, zda za pronásledováním těchto žen (ale i mužů) byla spíš autentická víra v temné síly nebo snaha zbavit se nepohodlných lidí, Rudolf Vévoda odpovídá, že o tom s konečnou platností nelze rozhodnout. Jisté je, že existovalo obojí – včetně pevného přesvědčení některých pronásledovaných čarodějnic, že skutečně mají nadpřirozené schopnosti nebo jsou dokonce ve spolku s Ďáblem. Jako příklad cynického kalkulu připomíná Rudolf Vévoda procesy, jejichž cílem bylo poměrně drastické řešení sociálních problémů – chudých lidí v ulicích se mocní mohli jednoduše zbavit tím, že je prohlásili za čarodějnice a čarodějníky. S podporou veřejnosti je pak mohli nechat upálit.
Přestože se vina na čarodějnických procesech nejčastěji připisuje pouze katolické církvi, sluší se připomenout, že protestantské země – ať už reformované nebo lutherské – na tom nebyly o nic lépe. Všude ale zároveň existovali lidé, kteří víru v čarodějnictví prohlašovali za pověru, a snažili se jim bránit. Leckde jim ale mohlo hrozit, že na hranici skončí taky.
Lidé, kteří se k čarodějnictví hlásí dnes, ale často tvrdí, že pronásledování čarodějnic mělo reálný základ – ženy a muži s čarodějnými schopnostmi církevní hodnostáře děsili, a proto je toužili vyhladit. Nesouhlasili by ale jistě s tvrzením, že základem jejich schopností je spojenectví s Ďáblem. Soudobá čarodějnice a feministka Starhawk hovoří o posvátnosti země. Každopádně jsou otázky, které necháváme otevřené.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
