Hergot!: Islám a feminismus se k sobě hodí víc, než si možná myslíte

03418083.jpeg

O postavení žen v islámu se mluví hodně. Naneštěstí je s tím spojena řada předsudků a nedorozumění. Málokdo z takzvaných kritiků islámu přitom tuší, že existuje celý bohatý myšlenkový proud muslimského feminismu. Nezávislá žena, která se hlásí o svá práva a zároveň hrdě vyznává islám, přitom není paradox ani smyšlenka.

V rozhovoru pro Hergot! se tomuto tématu věnujeme s docentkou Blankou Knotkovou-Čapkovou z Katedry genderových studií FHS UK a Katedry asijských studií Metropolitní univerzity Praha. Ta se zaměřuje na komplikované vztahy genderových a náboženských otázek. U muslimského feminismu zdůrazňuje, že jakákoli všeobecná výpověď o tak rozšířeném náboženství, jako je islám, je nutně vždy do značné míry zjednodušením. V historické perspektivě pak upozorňuje na to, že islám v době svého vzniku přinesl ženám velké zlepšení jejich statutu: především nekompromisně trvá na jejich lidství a plném přístupu k Boží milosti na základě skutků. Dodejme, že v tomto smyslu byla křesťanská tradice v dějinách k ženám daleko nepřátelštější: představa, že ženy jsou ze své podstaty zkažené a hříšné a že za vyhnání z ráje nese zodpovědnost vlastně jen Eva, je v dějinách křesťanství poměrně běžná.

Blanka Knotková-Čapková říká, že v každém velkém náboženství existují fundamentalistické a progresivní proudy. K těm progresivním v islámu feminismus neodmyslitelně patří. Na úrovni teologie jde přitom především o interpretaci Koránu. „V Koránu je řada veršů, které si vzájemně protiřečí,“ říká Knotková-Čapková, „takže při interpretaci jde hlavně o rozhodování, který z takových veršů je důležitější s ohledem na hlavní poselství textu.“ Kromě teologického myšlení jde ale také o sociální aktivismus a boj za práva žen, která v některých islámských zemích skutečně nejsou v dobrém stavu.

03418082.jpeg

Jakými konkrétními tématy se muslimské feministky a feministé zabývají? „Hlavní témata muslimského feminismu jsou vesměs stejná jako u feminismu obecně,“ říká Blanka Knotková-Čapková. Přesto ale s ohledem na specifika islámu určité motivy jinde nenajdeme. Jedním z nich je otázka zahalování. Zatímco pro některé muslimské – i nemuslimské – feministky je zahalování nástroj útlaku, jiné v něm vidí naopak symbol emancipace vůči představám a nárokům, které na ženy klade západní kultura. Podle docentky Knotkové-Čapkové záleží především na kontextu. Dodává ale: „Když je to takto nesymetrický nárok, který se týká jen žen, je to nakonec neuctivé především vůči mužům, protože jako bychom předpokládali, že jsou to zvířata, která se nedokážou udržet.“

Zajímá vás víc? Poslechněte si celý pořad.

03418081.jpeg