Hergot!: Jaguáří lidé a inteligentní příroda

3. duben 2017
Jaguáří maska

Nové formy vědomí a subjektivity se dají nacházet i v přírodě, člověk koneckonců patří do komunity mnoha různých druhů. S religionistou a publicistou Lukášem Senftem jsme se bavili o přístupu, podle kterého středem vesmíru není člověk. Příroda totiž může být rovnocenným partnerem.

Definice nového přístupu k přírodě jako antropologie jdoucí za člověka pochází z článku antropologa Eduarda Kohna, který se snaží nalézt způsob, jak objevovat vědomí, subjektivitu a pohled na svět nejenom u lidí, ale i u jiných živých organismů. Tento přístup se snaží emancipovat přírodu od němoty, kterou na ni člověk uvalil. Dovoluje přírodě, aby promluvila.

Antropolog Eduardo Kohn strávil podstatný čas v ekvádorské vesničce Avila, kde pozoroval lidi, kteří žijí v souladu s přírodou. Místní jsou schopni pomocí psychoaktivní látky ayahuascy vyráběné z liány vynášet psy z jejích zvířecích stavů, povznést je na vyšší úrovně vědomí a interpretovat jejich sny.

Stávání se jinými bytosti se neomezuje pouze na psy, ale i na jiné živé bytosti – a nakonec i na samotné lidi, kteří dokážou vystupovat do vyšších sfér bytí. V tomto stavu se mohou setkávat s bytostmi lesa. Lukáš Senft říká, že do vyšší formy bytí se člověk nedostává pouze pomocí extatických stavů, ale může k tomu dopomoci i zajímavé setkání, například s jaguárem, kdy se člověk může jaguárem sám částečně stát. Člověk k tomu, aby mohl žít a jednat v přírodě, potřebuje podle „jaguářích lidí“ vědět, jak obyvatelé lesa myslí, potřebuje s přírodou komunikovat.

„Badatelé nepřistupují k těmto národům či etnikům jako k archaickému společenství, které je na nižším stupni vývoje, berou jejích kosmologii a antropologii života a člověka vážně,“ dodává Senft. „Vnímají to jako podnětnou sebereflexi, která může obohatit i ten náš západní materialisticko-racionalistický pohled na svět.“

Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!

Další články autora