Hergot!: Magický ornamentalismus jako umělecký směr i duchovní praxe
Styl mladého výtvarníka Jana Hachrana je hned na první pohled svébytný a originální. Sám Hachran o něm mluví jako o magickém ornamentalismu.
Dnes už není sám, řady magických ornamentalistů a ornamentalistek se pozvolna rozšiřují. Samotný styl má důležitý duchovní rozměr – mezi sedmi pilíři, na kterých stojí, najdeme mimo jiné důraz na propojení tří světů: za prvé světa esoteriky, mystiky a mýtů, za druhé světa přírody, za třetí světa lidské imaginace a snů. Sám Hachran přitom říká, že je pro něj duchovně nejinspirativnější tradice západního hermetismu, evropské alchymie a magie. I to je ovšem tradice široká, ovlivněná jak křesťanstvím, tak židovskou mystikou, antickými myšlenkovými proudy a řadou dalších vrstev lidského myšlení. Jan Hachran v tomto směru vyznává otevřenost a upozorňuje mimo jiné na to, že nelze mluvit o ostrých předělech mezi jednotlivými duchovními směry v čase, ale že se vždy prolínaly a prolínají. Křesťanství – především pak katolické a pravoslavné – pak podle Hachrana asimilovalo nejrůznější pohanské kulty a právě v tom je pro něj inspirativní a zajímavé.
Proč ornamentalismus a proč magický? Jan Hachran zdůrazňuje roli ornamentu jako něčeho, co není jen estetické, ale nese důležité – i když třeba skryté – významy. Co se magie týče, říká pak: „Je mi blízké pojetí italského renesančního hermetika Marsilia Ficina, který říkal, že jakýkoli napsaný text už je magický. Napsaný text nebo namalovaný obraz je forma magie, protože působí na své okolí a může je ovlivňovat a měnit.“
Umělecká činnost je tedy pro Jana Hachrana důležitou duchovní praxí směřující – jak sám říká – k alchymické transformaci, povznesení lidského ducha. Na počátku ale bylo přeci jen něco trochu jiného. „Začal jsem tím,“ říká Hachran, „že jsem přemýšlel, co bych namaloval, a začal jsem zpracovávat klasické motivy jako třeba Adam a Eva. Až potom jsem ty věci začal víc studovat.“ Z čistě estetického zájmu o velké motivy výtvarné tradice se tak postupem času stala svébytná a hluboce zakořeněná spiritualita. Magický ornamentalismus nakonec právě překračuje hranici mezi těmito dvěma oblastmi lidského zájmu.
Zajímá vás příběh o setkání Ježíše Krista a tajemné bytosti se psí hlavou? A jakou roli hraje ve filozofii magického ornamentalismu koncept vlastenectví? Vydejte se s námi do (zatím) okrajové oblasti výtvarného umění, pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.