Hergot!: Malostranský ďábel Jiří Arvéd Smíchovský
Píše se rok 1938. Skupina českých okultistů a mágů se schází k náročnému rituálu s cílem zaútočit na astrální tělo Adolfa Hitlera. Rituálu se neúčastní Jiří Arvéd Smíchovský, intelektuál se třemi doktoráty, černokněžník, fašista a spolupracovník Sicherheitsdienstu, který se po dobu okupace podepisuje jako Georg Arwed Smichowski. Je pravděpodobné, že na svoje antifašistické kolegy z okultní branže donáší, řadu lidí dostane na šibenici.
I historická skutečnost může někdy znít jako temné fantasy. O Jiřím Arvédovi Smíchovském, z jehož životní cesty skutečně běhá mráz po zádech, si povídáme s Petrem Kalačem z Dokumentačního centra českého hermetismu. Dostáváme se tak také k fascinujícímu tématu českého okultismu první poloviny 20. století, do jehož kontextu Smíchovský patří a ukazuje nám jeho hororovější tvář.
Smíchovský se narodil na konci 19. století jako dítě privilegované malostranské rodiny, která měla i kontakty s Vatikánem. Studoval mimo jiné katolickou teologii v Římě a možná právě tam se seznámil s okultismem. V Praze se pak věnoval i praktické démonologii, čemuž můžeme rozumět také jako vyvolávání démonů. Že se člověk se zájmem o okultní učení vycházející do značné míry z židovské kabaly později přiklonil k antisemitismu a nacismu, vysvětluje historik Petr Kalač právě tím – je podle něj možné, že nějaký démon Smíchovského „obsedl“, což jej mohlo vést ke schizofrennímu jednání.
Význam Smíchovského v dějinách vidí Petr Kalač především jako memento české kolaborace s nacismem. Z hlediska českého okultismu připomíná jiné postavy: mimo jiné Jana Kefera a Františka Kabeláka, kteří spolu s dalšími stáli za snahami zlikvidovat pomocí magie Adolfa Hitlera.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
