Hergot! o náboženství ve videohrách a seriálech: „V komplexním světě nesmí mytologie chybět“
Po pětadvaceti letech od dramatických událostí v texaském Waco, kde se ozbrojení členové nového náboženského hnutí Davidiánů střetli se složkami amerického státního úřadu pro alkohol, tabák a střelné zbraně, FBI a národní gardy USA, se incident stal inspirací hned dvou výrazných počinů – jednak seriálu Waco, kde je spojení explicitní a jednoznačné, a jednak pátého dílu videoherní série Far Cry, kde na první pohled nejde přímo o Davidiány, ale inspirace je naprosto zjevná.
Hlavní antagonista se sice jmenuje John, ale Davida Koreshe, který stál v době konfliktu v čele Davidiánů, připomíná jak vzhledem, tak odkazy na biblickou knihu Zjevení.
Seriálu Waco vytýká religionistka Helena Exnerová příliš civilní pojetí. I když je podle ní seriál cenný v tom, že nabourává černobílý pohled na zlou „sektu“, jejíž členové a členky jsou beznadějně zmanipulovaní a mimo realitu, vytrácí se podle ní z celé věci duchovní rozměr: pohnutky Davidiánů seriál podává spíš sociálně. Ve videohře Far Cry 5 zase podle religionisty Jiřího Karbana, který se náboženstvím ve videohrách zabývá, úplně chybí možnost, že by se k hnutí lidé přidávali dobrovolně – členy získává násilím, psychickou manipulací, nebo drogovou závislostí.
Exnerová a Karban se shodují v tom, že v současné době nejde mluvit o výrazné vlně zájmu o náboženství v popkultuře a doplňují, že pokud náboženství v nových seriálech a videohrách hraje výraznější roli, souvisí to s celkově nákladnější a komplexnější produkcí. Jak říká Jiří Karban: „Současné videohry pracují s velkými a komplexními světy. A pokud chcete opravdu komplexní svět, náboženství a mytologie v něm nesmí chybět.“ Zdůrazňuje také jednu z možných pragmatických motivací: „Náboženství se dá také použít jako snadné vysvětlení, proč se někdo chová způsobem, který by jinak působil nesmyslně nebo absurdně.“ Způsob, jakým je náboženství ve videohrách zobrazováno, je podle něj ale kontinuálně pořád stejný, opakují se zaběhnutá klišé.
Celkově vidí Exnerová i Karban v práci s náboženstvím v popkultuře dosud nenaplněný potenciál. Shodují se v tom, že se těší na pokračování hry Kingdom Come, kde doufají jednak v realistické zpracování židovské komunity a podmínek, za kterých byla ve středověku mnohdy nucena existovat, a také větší důraz na lidovou zbožnost a mytologii.
Pusťte si celý pořad a dozvíte se, co by podle našich hostů přispělo k autentičtějšímu pohledu na náboženství v seriálech a videohrách, jak konkrétně vypadají klišé o náboženství, do kterých tvůrci rádi zabředávají, a s jakými náboženskými tradicemi se pracuje nejlépe.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
