Hodně třídíme, málo recyklujeme. Jen třetina plastů se vrátí do oběhu
Loni v Česku vytřídilo své odpady 73 % obyvatel. Konkrétně plastů to dělá 173 tisíc tun. Přestože legislativa Evropské unie už zakazuje výrobu některých jednorázových produktů, doba plastová zdaleka nekončí. V oceánech ročně přibyde asi osm milionů tun plastu a jde taky o jedno z hlavních ekologických témat vůbec. Není proto divu, že za plasty v ekosystémech cítíme odpovědnost a snažíme se aspoň třídit. Jenomže třídit neznamená recyklovat.
Firma EKO-KOM, která má v Česku třídění a recyklaci na starosti, dlouhou dobu uváděla v souladu s českými zákony, že samotné třídění je vlastně recyklace. Ke skutečné materiálové recyklaci, čili že se z plastového odpadu stane znovu jiný výrobek, se ale dostane jen asi 30 % veškerého vytříděného plastu. Dalších 39 % najde energetické využití jako alternativní certifikované palivo převážně do cementáren, zbytek se skládkuje nebo jde do spaloven.
Proč nerecyklujeme efektivněji? „Recyklace je technologický proces, kdy se plasty roztřídí, vyčistí, granulují a znovu použijí, čímž se nahradí primární surovina. Nemusí se díky tomu čerpat nová ropa,“ vysvětluje zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová.
Plastů ve žlutých kontejnerech je asi čtyřicet druhů, správně všechny vytřídit a vyčistit je náročné na pracovní sílu, a pokud neexistuje poptávka po druhotné surovině nebo legislativní podpora, recyklovat se nakonec nevyplatí. Levnější je plastový odpad spálit nebo skládkovat a vytěžit surovinu novou.
Tržní mechanismy bohužel environmentálnímu ani klimatickému nároku současnosti nepomáhají. „Pokud opravdu chceme uzavřít tok materiálů, musíme být ochotni výrobky z recyklátu nakupovat. Do státních zakázek jde ročně zhruba 750 miliard korun, a kdybychom do této sféry dostali podmínku, že chceme výrobky z recyklátu, tak by to lusknutím prstu velmi pomohlo odbytu, což se teď děje jen minimálně,“ dodává Jonášová.
Jaký je rozdíl mezi tříděním a recyklací? Proč není snadné plastový odpad přeměnit na nový materiál? Existuje na českém trhu poptávka po výrobcích z recyklátu? A kam putuje většina plastů, která se materiálově nevyužije? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Změna klimatu je i změna myšlení. Mladí designéři se učí od přírody
V Podhoubí se konečně bavíme o podhoubí s designérem nejen webových aplikací Iljou Panićem a taky s Eliškou Knotkovou, zakladatelkou ateliéru udržitelného designu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.