„Hodně zjistíte ze vztahu mezi klientem a terapeutem, takže jde i o to, jak se cítím já,“ říká psychoanalytička Dana Holubová
O tom, jak se dá díky terapii naučit žít s úzkostnou poruchou pociťovanou od dětství, jste mohli poslouchat ve čtvrtém dílu podcastu Moje terapie, který zaznamenává příběh sebekritického Maxe. Jeho terapeutka Dana Holubová v doplňujícím rozhovoru vysvětluje, jak funguje psychoanalytická terapie a co může práci s klientem brzdit.
„S Maxem se už dobře známe, je mezi námi důvěra a vybudovaný terapeutický vztah, který se dá na jeho případu dobře popsat, proto mi připadal jako dobrý adept na to, abychom se podcastu zúčastnili,“ říká Dana Holubová, která kromě terapeutické a psychiatrické praxe o svém oboru přednáší vysokoškolským studentům.
Čtěte také
„Během svých sezení se jako psychoanalytický terapeut zabývám tím, čemu se dřív říkalo volné asociace. Dneska se tomu říká volně plynoucí dialog a to je vlastně snaha o to, aby klient mohl mluvit o tom, co mu zrovna běží hlavou,“ vysvětluje Dana Holubová. „Takže pokaždé začínáme otázkou ‚Co se děje ve vás?‘. Jde mi o to, co se v tu chvíli, kdy jsme spolu, klientovi honí hlavou. Nemůžeme to vzít systematicky, že bychom si řekli: probereme maminku, pak dětství a tak dále. To bychom pracovali racionálně, ale ne s těmi aktuálními emocemi. Pokud takhle chodí klient delší dobu, tak se od těch aktuálních věcí, co prožívá, dostaneme k dlouhodobým vzorcům chování nebo potížím.“
Kromě toho, jak terapie funguje, mluví Dana Holubová i o tom, co ji může komplikovat. „Například v Maxově případě to byla snaha vytvářet dobrý dojem, on nechtěl přiznat ani sám sobě, jak vážné určité momenty jsou. Namlouval si, že to přece ještě není tak hrozné. A takhle to prezentoval, takže to tak působilo i na mě,“ popisuje terapeutka, co v určitých fázích terapii brzdilo. „Podařilo se mu vytvořit dojem inteligentního, šikovného studenta, vlastně takového ideálního klienta. Až zpětně jsem kolikrát zjistila něco, co mi nebyl schopen říct nebo jsem to nepochopila.“ Kromě Maxovy potřeby sebekontroly mluví Holubová také o jeho ztížené schopnosti vybavovat si zpětně špatné pocity. Právě to se později ukázalo jako jeden z klíčových problémů.
Proč chodí terapeuti sami na terapii? A jak fungují terapeutické supervize? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Moje terapie, epizoda 1: Tajemství je destruktivní
Hlasy, které uslyšíte v první epizodě podcastové série, patří studentce Anežce a její terapeutce Natálii.
-
Moje terapie, epizoda 2: Vystoupit z rozjetého vlaku
Hlasy, které uslyšíte ve druhé epizodě podcastové série, patří Jirkovi a jeho bývalé terapeutce Adéle.
-
„Lidi se pořád bojí, že když potřebují terapii, tak jsou blázni,“ říká terapeutka Schwab-Figusch
O tom, jak se pracuje s posttraumatickou stresovou poruchou, jste mohli poslouchat v první epizodě podcastu Moje terapie, nazvané Tajemství je destruktivní.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
