Honza Vojtko: Od Freuda po queer teorii. Jak se mění naše chápání lásky?
Láska není emoce, ale složitý psychický proces. A to, že se dva lidé milují, pro kvalitní vztah zdaleka nestačí. Párový terapeut a spisovatel Honza Vojtko v živém natáčení podcastu Moderní láska na Colours of Ostrava bořil romantické mýty a vysvětlil, proč je monogamie taková výzva a co všechno nám o podobách lásky může ukázat pohled queer lidí, filozofů, psychologů nebo neurovědců.
„Láska nestačí, aby došlo k dlouhodobému kvalitnímu vztahu.“ Na otázku, co je láska, máme zdánlivě všichni jasnou odpověď. Ve skutečnosti je to ale mnohem komplikovanější. Dlouho se tradovalo, že láska je emoce, dokonce jedna z nejvyšších a nejkomplexnějších. Moderní psychologie to vidí jinak. Láska je ve skutečnosti velmi složitý psychický proces, program, jehož jsou emoce pouze jednou ze součástí. Vedle nich v ní hraje zásadní roli také paměť, vnímání, sexualita či citová vazba. Právě proto to, že se dva lidé milují, často vůbec nic neznamená pro funkčnost jejich partnerského vztahu. Můžeme někoho milovat skutečně hluboce, a přesto to nezaručí, že spolu budeme navždy. Lidé si často až ve středním věku, třeba v rámci terapie, uvědomí, co pro ně láska doopravdy znamená.
„Queer rozmanitost nás učí, že láska má mnoho podob a že svoboda není útok na rodinu.“ Přestože se to může zdát paradoxní, v poznání skutečné podstaty lásky nám mohou pomoci lidé, kteří stojí na okraji tradičních norem. Queer lidé jsou pro většinovou společnost často trnem v oku právě proto, že nastavují zrcadlo zažitým představám. Ukazují, že se dá žít svobodněji, že vztahy mohou mít mnoho podob a že striktní monogamie není jedinou cestou. Tím otevírají dveře k pochopení lásky v celé její rozmanitosti. Vyžaduje to ovšem odvahu k sebereflexi a přemýšlení nad tím, proč nás odlišnost tak irituje. Přitom se ukazuje, že témata, která řeší queer páry, jsou naprosto stejná jako u heterosexuálních, od žárlivosti přes finance až po nevěru.
Poslechněte si celý rozhovor o tom, co je láska a jaké mýty ji obklopují.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






