Ilona Csáková: Housenky a červíky, to já nemůžu
V rubrice plné skákání do řeči a výjimečných otázek jsme tentokrát telefonovali zpěvačce a rodačce z Chebu Iloně Csákové. Ivana s Alešem se jí vyptávali mimo jiné na to, jakého vlastní pejska a proč. Ilona má prý radši menší plemena, a proto má už třetího jorkšíra. Ti navíc nepelichají a místo chlupů mají něco jako vlasy, poučila nás žena zrozená ve znamení Vah.
V rozhovoru jsme se zajímali samozřejmě o to, proč je její písnička Amsterdam o Amsterdamu, a ne o nějakém jiném městě, nebo jakých zvířat se žena, která zpívala v kapele Laura a její tygři, bojí. „Housenky a červíky, to já nemůžu,“ vysvětlila nám a dodala, že třeba pavouků se ale vůbec nebojí.
Do hudebního okénka jsme zvolili písničku od Ilony, která jak vám jednou vklouzne do hlavy, tak už z ní jen tak nevypadne. Skladba Proč mě nikdo nemá rád z roku 1998 je příjemně letní, a navíc se u ní každý z nás může hezky sám nad sebou zamyslet, jestli ho někdo má nebo nemá rád a proč.
Jak vám může zlepšit život šťáva ze syrových brambor? Co poradila Ilona Alešovi ohledně jeho řidičáku, který pořád ještě nemá? A měl by se Aleš Stuchlý přejmenovat na Aleš Uchlý nebo radši jen Lý? Poslechněte si celou Bramboru s vejcem a obohaťte svou mysl.
Související
-
Heidi Janků: Klidně mi říkejte Adélko
Dada rubrika Brambora s vejcem tentokrát hostila na telefonku zpěvačku Heidi Janků, která vypadá pořád optimisticky a vesele.
-
Kateřina Brožová: Nesnáším bzukot much
V aktuálním vydání dada rubriky Brambora s vejcem telefonovali Ivana s Alešem herečce a protagonistce celé řady muzikálů Kateřině Brožové.
-
Martin Kavan aka pošťák Ondra: Miluju všechny barvy. I hnědou
V dada rubrice Brambora s vejcem se tentokrát Ivana s Alešem dovolali muži, kterého asi většina lidí zná prostě a jednoduše jako pošťáka Ondru z pořadu Pošta pro tebe.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.