Investorovy nové šaty. Pád banky ukázal, že géniové ze Silicon Valley zjevně nejsou až tak geniální

Současný americký systém je nastavený tak, že klienti bank, které jsou součástí pojistného systému FDIC, mají garantované své vklady v případě podobného krachu až do výše 250 tisíc dolarů. Washington ale zakročil a americké finanční instituce se dohodly na tom, že v tomto případě bude systém ručit za všechny vklady i nad zmíněný čtvrtmilionový limit s tím, že by jinak hrozilo systemické riziko pro zbytek bankovního sektoru. Cynickým paradoxem je to, že představitelé SVB v minulosti lobbovali za to, aby nebyli považováni za banku, jejíž pád by mohl představovat systemické riziko – pochopitelně v zájmu mírnějších regulací.

Rozhodnutí ohledně FDIC spustilo velké debaty o tom, co to znamená pro budoucnost zmíněného pojistného systému. Do jisté míry šlo o sémantické debaty nad tím, jestli jde skutečně o takzvaný bailout za peníze daňových poplatníků. Technicky vzato nejde, pojistný fond FDIC je financován z poplatků přímo od bank.

Daleko zásadnější otázkou ale je, jestli mohou americké banky předpokládat, že odteď budou de facto pojištěné všechny vklady, včetně těch nad 250 tisíc dolarů. Mimo jiné proto, že kdyby došlo k pádu větších bank, zmíněný fond FDIC rozhodně nebude stačit. Přímá hrozba pro peníze daňových poplatníku tu tedy je – FDIC disponuje asi 126 miliardami, jenže dosud nepojištěné peníze se v amerických bankách pohybují v řádech bilionů.

Kromě úvah o budoucnosti amerického finančního systému současná krize mnohé prozrazuje o Silicon Valley a o technologických firmách. Většinu klientů SVB představovaly právě firmy z této sféry, a ty měly zjevně tendenci držet své finance na velkých (a tedy do nového rozhodnutí FDIC nepojištěných) účtech – podle webu Axios bylo přes 90 procent vkladů v SVB nepojištěných. Technologická firma Roku měla takto v bance uloženo téměř půl miliardy dolarů.

Poté, co si vyděšení technologičtí investoři vydupali výjimku, aby byly vklady v SVB zachráněny, začali s velkou pompou vymýšlet, jak se před podobnými hrozbami bránit. Zbytek amerického byznysového světa ale na podobné úvahy hledí s velkým pohoršením. Mimo Silicon Valley by totiž držení necelé půl miliardy na účtu jedné banky nikoho nenapadlo – americké banky nabízí velkým firmám jednoduché služby, které umožňují velké sumy rozdělit do menších celků, aby byly stále pojištěné. Všichni až na údajně geniální technologické inovátory tyto služby používají.

„Je to jednoduchá strategie risk managementu, kterou používá prakticky každá společnost na světě kromě velkých mozků ze Silicon Valley. A pak tu jsou lidi jako Jason Calacanis, který teď říká: ‚Ach, spustí to tolik inovace, protože teď vymyslíme digitální strategie, abychom se dostali kolem limitu 250 000.‘ Je to jako, když se Uber snažil znovu vynalézt autobus. Tihle lidi jsou idioti, jsou to úplní pitomci,“ rozčiloval se šéfredaktor časopisu American Prospect v podcastu Breaking Points.

Pád SVB bude mít mnoho dopadů a spousta věcí ještě není úplně jasná. Co si můžete každopádně z celého průšvihu odnést už teď, je to, že technologičtí investoři, kteří si za posledních několik dekád vybudovali auru zázračných inovátorů, skutečně nejsou až tak protřelí, jak se snaží prezentovat. Mnohdy se prostě snaží vynalézt už vynalezené a pak si přisvojit zásluhy.

Proč je paradoxní, že je teď SVB považována za systemické riziko? A jak funguje pojištění vkladů v bankách v USA? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.