Jak přežít léto ve městě? Nepotřebujeme ekorevoluci, ale zdravý selský rozum, říká architekt Lekeš
„Klimatická změna je zásadní problém, zatím na ni ale neumíme dostatečně rychle reagovat,“ myslí si klimatický architekt Vojtěch Lekeš z brněnského Next Institute. Lekeš s kolegy připravil adaptační strategii pro Brno, která by městu měla pomoct čelit výkyvům počasí a dalším důsledkům změn klimatu. Co moravskou metropoli a další města v Česku nejvíc trápí a jaká konkrétní opatření by měla přijmout, vysvětluje v magazínu Spot.
„Současný systém už dlouho fungovat nebude,“ varuje Vojtěch Lekeš, který se klimatické architektuře věnoval ve Švédsku a nyní připravuje strategické plány i pro česká města. „Není třeba velká ekologická revoluce, potřebujeme vrátit do městského plánování zdravý selský rozum a propojit ho s novými řešeními, která vyvíjíme,“ vysvětluje. A ačkoli to zatím není moc znát, řada měst už s důsledky klimatických změn počítá a snaží se na ně připravit. Kromě Brna mají adaptační strategii i v Praze, Ostravě nebo Plzni. Nezaostávají ale ani menší obce jako Litoměřice nebo Chrudim, naopak jsou podle Lekeše často pružnější v rozhodování i zavádění potřebných opatření.
Strategické plány sice mají česká města připraveny dobře, ale právě prosazování konkrétních opatření jim prý zatím moc nejde. „Když se vyskytne problém, a klimatická změna je teď ten největší problém, nedokážeme na něj včas zareagovat,“ vysvětluje Lekeš. „Není to tak, že až dostavíme mosty, silnice, elektřinu, tak se teprve začneme věnovat klimatu. To musí být priorita a jednotlivé projekty se musí plánovat především s ohledem na klimatickou změnu.“
Největšími problémy měst je přehřívání a špatné nakládání s dešťovou vodou. Ve městech je obecně málo zeleně, ale vše jednoduše zazelenit není efektivním řešením. „Zeleň musíme začít vnímat jako zásadní součást infrastruktury, stejně jako silnice nebo elektrické vedení,“ říká Lekeš. Do měst je třeba vrátit aleje nebo zavést dešťové zahrady, které dokážou zadržovat vodu, která by neměla být všechna odváděna do kanalizace. Nejdůležitější je ale při jakémkoli zásahu ve veřejném prostoru postupovat podle navržených adaptačních strategií a situace řešit systémově, a ne zcela nahodile. „Ať už rekonstruujeme ulici nebo navrhujeme křižovatku, nemůžeme už se spolehnout jen na technická opatření. Musíme myslet i na zeleň a na vodu, tedy na kvalitní modrozelenou infrastrukturu,“ apeluje Vojtěch Lekeš.
Zachrání nás zelené střechy, když nezměníme dopravní systémy a neomezíme auta? Jsou z ekologického hlediska lepší sídliště nebo staré čtvrti a nezhorší zahušťování zástavby kvalitu života ve městě? Poslechněte si celý rozhovor s klimatickým architektem Vojtěchem Lekešem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
