Jedinou kopii alba Wu-Tang Clanu vystaví australské muzeum. Zájemcům umožní i omezený poslech tracků

Podle ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu klesly v červnu zásoby rýže v soukromém sektoru na 1,56 milionu tun. To je zatím nejméně od roku 1999 a o 20 % méně než minulý rok. Částečně je na vině klimatická krize – vysoké teploty a nedostatek vody pěstování rýže neprospívá. V loňském roce Japonsko zaznamenalo nejteplejší září od počátku měření před 125 lety. Informuje o tom web The Spectator.

Zároveň jsou ale podle úřadů na vině i turisti. V první polovině roku 2024 jich Japonsko přivítalo 17,78 milionu, což je o milion více než v letech před pandemií. Obrovský nárůst se připisuje relativně slabému jenu, který z Japonska činí levnou destinaci. Ačkoli turisté významně přispívají japonské ekonomice, za poslední rok podle vládních údajů snědli 51 000 tun rýže – to je téměř třikrát víc než v roce přechozím.

Dalším faktorem může být ubývající zájem o samotné řemeslo pěstování rýže. Deník Mainichi provedl průzkum ve 107 obcích a zjistil, že 40 % rýžových polí zůstalo neobhospodařováno nebo se zmenšilo. Noviny citovaly Minehira Nakašimu, emeritního profesora univerzity Waseda a poradce asociace pěstitelů rýže, který odhadl, že od roku 1970 přišlo Japonsko přibližně o polovinu rýžových teras. Podle něj mladí lidé už nemají velký zájem stávat se zemědělci. „Je to těžká, nevábná práce ve vylidněných oblastech, kde prakticky není co dělat,“ uvedl v rozhovoru.

Obchodní cena rýže dosáhla 30letého maxima, velkoobchodníkům docházejí zásoby a některé supermarkety se podle japonských zpráv rozhodly nadále zvyšovat ceny a omezit nákupy.

Metan je skleníkový plyn 28krát silnější než oxid uhličitý. Je produktem zemědělství a spalování fosilních paliv. Podle průzkumů je zodpovědný za 30% globálního oteplování. Jeho emise v současnosti rostou nejrychleji od 80. let 20. století. V atmosféře však oproti oxidu uhličitému zůstává kratší dobu. Zjistili to vědci z Birminghamské univerzity. O jejich nové studii informoval zpravodajský server The Guardian.

Dřív se mělo za to, že půda je jediným suchozemským pohlcovačem metanu. Bakterie v půdě jsou totiž schopny tento skleníkový plyn vstřebat, rozložit a využít jako zdroj energie. Studie vědců z Birminghamské univerzity uveřejněná v časopise Nature ale ukazuje, že mikrobi v kůře stromů to zvládají taky.

Tým pod vedením profesora Vincenta Gauciho zkoumal úroveň absorpce metanu v tropických lesích v Amazonii a Panamě, v listnatých lesích mírného pásma ve Wytham Woods v Oxfordshire v Británii a v jehličnatých lesích severního pásma ve Švédsku.

Klimatická konference OSN (COP26), která se konala v roce 2021 ve skotském Glasgow, si mimo jiné stanovila za cíl snížit emise metanu o 30 procent do konce tohoto desetiletí. Aby se tohoto cíle podařilo dosáhnout, je podle profesora Gauciho nutné sázet další stromy a snížit odlesňování.

Korean Air přestane podávat občerstvení známé jako ramyeon. Podávání horkých nudlí společnost ukončí 15. srpna, ale jen u cestujících v ekonomické třídě, kde jsou sedadla blíž u sebe. Podle dopravce v bussines a první třídě tak velké nebezpeční v případě turbulencí nehrozí, protože občerstvení se přináší jednotlivě a sedadla jsou dál od sebe. Informuje o tom server Independent a BBC.

„Toto rozhodnutí je součástí proaktivních bezpečnostních opatření v reakci na zvýšený výskyt turbulencí,“ uvedla společnost ve čtvrtečním prohlášení. Podle zprávy z minulého měsíce se počet incidentů způsobených turbulencemi zvyšuje, takže společnost bude ukončovat palubní služby na dlouhých a středních cestách o 20 minut dřív.

V květnu při letu společnosti Singapore Airlines z Londýna dokonce kvůli prudkému propadnutí letadla zahynul jeden cestující a desítky dalších utrpěly zranění. Podle Národní meteorologické služby Spojených států jsou turbulence způsobené náhlými, nepravidelnými nárazy vzduchu. Za jejich nárůstem může stát i klimatická krize.

Množství turistů má na italské Benátky negativní vliv. Třeba UNESCO doporučilo zařadit Benátky na seznam světového dědictví v ohrožení. Podle organizace město doposud přijalo  proti zhoršování stavu v lokalitě „nedostatečná“ opatření - hlavně v důsledku masového turismu a klimatických změn. Informuje o tom server CNN.

Prudký nárůst cestovního ruchu v Benátkách v posledních desetiletích doprovázelo vylidňování ostrovního historického centra. To má podle posledních údajů zhruba 50 000 obyvatel, zatímco v roce 1951 to bylo skoro 175 000 obyvatel, jak píše agentura ČTK. 

Omezení počtu osob je další snahou příliv turistů korigovat. Od konce dubna Benátky po dobu 29 dní vybíraly vstupné. Povinnost uhradit pět eur měli především návštěvníci, kteří se ve městě neubytovali v hotelech či jiných registrovaných zařízeních. Radnice tvrdí, že opatření vyhodnotí a upraví. Mluví se mimo jiné o možném zvýšení poplatku na deset eur. Nově turistům a průvodcům, kteří poruší limit 25 osob nebo budou používat reproduktory, hrozí pokuta v přepočtu ve výši zhruba tisíc až dva a půl tisíce korun.

Benátky nejsou v boji proti nadměrnému turismu samy. Například úřady řeckého ostrova Santorini zvažují omezení počtu výletních lodí, které mohou kotvit u jeho břehů. Porti nadměrnému turismu lidé protestovali například v Nizozemsku, Řecku, nebo Španělsku. Začátkem července Barceloně protestující stříkali na nic netušící návštěvníky vodními pistolemi a skandovali „turisté, jděte domů“.

Poté, co Athény zažily nejteplejší červen v historii a další vlnu veder i v červenci, se potřeba ochladit město a také šetřit vodou stala ještě naléhavější. Tato část Evropy je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi. Do řeckého hlavního města teď chtějí dostat více zelených ploch a zavlažovat je vodou ze starobylého římského akvaduktu.

Vodní kanál, který nechal vybudovat císař Hadrián kolem roku 140 n. l., vede z hory Parnitha severně od hlavního města v délce asi 23 km přímo do centra Athén. Většina akvaduktu leží pod zemí a funguje na principu vsakování podzemních vod.

V obci Chalandri na předměstí Athén se v rámci pilotního projektu vrací část starověké stále ale funkční stavby zpátky do provozu. Po dokončení prací se obyvatelé Chalandri budou moci napojit na systém užitkové vody, určené k zalévání nebo čištění pozemků, a to buď připojením se na potrubí vedoucí vedle akvaduktu, nebo pomocí obecních cisteren s vodou. Projekt si tak klade za cíl změnit návyky lidí tím, že je naučí používat k některým účelům užitkovou vodu namísto pitné.

Athény jsou jedním z nejteplejších a nejhustěji zastavěných měst v Evropě. V létě to vede k výraznému efektu tepelného ostrova. Od projektu se mimo jiné očekává, že voda zavlaží zelený koridor podél trasy akvaduktu, což povede k ochlazení okolí.

Autoři projektu už mají plány na rozšíření zavlažování do dalších athénských čtvrtí, kterými Hadriánův akvadukt prochází. Zahájili také spolupráci s dalšími městy v Evropě, která se chystají podobným způsobem propojit kulturní dědictví s využitím vodního díla.

Vzácný obraz byl součástí souboru 22 portrétů, které si koncem 15. století objednal britský výrobce gobelínů Ralph Sheldon. Sbírka původně visela v Sheldonově domě v hrabství Warwickshire, do dnešní doby se z ní ale dochovalo jen několik obrazů.

Historik umění Adam Busiakiewicz, konzultant aukční síně Sotheby's, si díla všiml úplnou náhodou na pozadí fotografie z recepce ve Shire Hall, kterou 4. července zveřejnilo vedení policie ve Warwickshire na sociální síti X.

Busiakiewicz obraz podle svých slov poznal podle specificky zaoblených rohů, které práce z Sheldonovy sbírky mají. Informaci o svém podezření ohledně původu obrazu předal místnímu úřadu. Rada hrabství Warwickshire ho následně pozvala k prohlídce uměleckého díla, na kterém je král – známý svými šesti ženami a legendárním apetitem – vyobrazený v opeřeném klobouku, se zlatými řetězy a s mečem v ruce.

Rada hrabství Warwickshire uvedla, že po tomto nálezu portrét přemístila do svých muzejních sbírek za účelem dalšího výzkumu. V současné době probíhá pátrání, jehož cílem je zjistit, jak se portrét Jindřicha VIII. do Shire Hall dostal.

Zpráva odhaduje, že skryté náklady nemocnosti na ekonomiku vzrostly od roku 2018 o 30 miliard liber. Z toho je až 25 miliard způsobeno nižší produktivitou lidí, kteří pracují místo toho, aby si vzali sick day.

IPPR popisuje Spojené království jako „věčně nemocnou část Evropy“, s nízkou kvalitou pracovních pozic, nadměrnou konzumací nezdravého jídla, kouřením, hazardem a nízkými investicemi do veřejného zdraví. Institut také varuje, že rostoucí nemocnost povede k nárůstu lidí žijících dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu, což představuje mimo jiné „vážnou fiskální hrozbu“.

S odvoláním na analýzu Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) zpráva dále uvádí, že ekonomická neaktivita v důsledku nemoci by mohla vést ke snížení ročních daňových příjmů Velké Británie o 8,9 miliardy liber a také k vyšším výdajům na sociální zabezpečení a zdravotní péči.

Zpráva IPPR volá na základě zjištěných faktů po „ekonomice zaměřené na zdraví“, založené na třech pilířích: zaměstnavatelé by měli zajistit dobré zdraví na pracovišti, odklon ekonomiky od nezdravých potravin a alkoholu k produktům a službám podporujícím zdraví a investice do „na zdraví orientovaného průmyslu budoucnosti“.

Mluvčí britského ministerstva práce a důchodů k problematice uvedl: „Nikdo by neměl být nucený volit mezi svým zdravím a řešením finanční tísně. Proto plánujeme posílit zákonnou nemocenskou tak, aby poskytovala záchrannou síť pro ty, kteří ji nejvíce potřebují.“

Například v Louisville žije 27letá gorila jménem Jelani, která je už léta do telefonů zamilovaná. Když je připravena, aby návštěvník přepnul na další video, jen ťukne na sklo a sleduje další příspěvek.

„Jsou zrcadlem nás samých,“ řekl Ron Evans ze zoo v Louisville. Sledování telefonu prý není na škodu jinak klidnému životu, který vede se samcem Bengatim, takže scrollování mají s mírou oba povolené.

Trend podporují například i v zoologické zahradě v Indianapolis, kde šimpanzi a orangutani používají dotykové obrazovky, aby se naučili komunikovat pomocí symbolů a hrát hry jako piškvorky. Robert Shumaker, prezident a výkonný ředitel Zoo Indianapolis a výzkumník lidoopů, si myslí, že návštěvníci, kteří sledují, jak opice předvádějí své mentální schopnosti, pak více podporují snahy o ochranu přírody.

„Každému lidoopovi, kterého znám, bych poradil totéž, co komukoli z vlastní rodiny, tohle pro tebe nemůže být aktivita na celý den. Musí dělat i jiné věci,“ dodává ředitel zoologické zahrady Schumaker. Potvrzuje tak slova chránkyně přírody Beth Armstrong. Podle ní by lidé měli raději zažívat spojení s gorilami bez použití rušivých technologií.

Opačně se k tomu staví například v zoologické zahradě v kanadském Torontu. Pro podobné situace tam vyvěsili chovatelé ceduli, která zakazuje lidem, aby gorilám ukazovali obrazovky s odkazem na to, že by to mohlo narušit rodinnou dynamiku zvířat.

Když prší, půdní kryt z listí, trávy a hlíny odfiltruje velkou část vody dříve, než se vsákne do země. Po lesním požáru ale půdní kryt nahradí popel ze spálené vegetace. Ten pak brání vsakování dešťové vody do půdy a doplňování podzemních vod. Voda, která se nemůže vsáknout do země, se hromadí, což zvyšuje pravděpodobnost sesuvů půdy a bleskových povodní. Všímá si toho list Washington Post. 

Celou situaci nedávno zažili obyvatelé Las Vegas v Novém Mexiku. Oblast v roce 2022 zasáhl největší požár v historii amerického státu. Starosta musel vydat pro asi 13 tisíc obyvatel varování, že městu zbývá pitná voda asi na 30 dní.

Monzunové deště totiž v roce 2022 pokryly povodí Gallinas, kde vykácené stromy z národního lesa Santa Fe a pozemky pokryté popelem vytvořily povodňové podmínky. Bouře vnesly do toků a nádrží obrovské množství uhlíku ze spálených stromů a rostlin. Úpravna vody nestíhala a zásoby se staly nepitnými.

Požár Calf Canyon/Hermits Peak z roku 2022 patří k největším v historii Spojených států. Perimetr požáru se rozprostíral na ploše asi 1300 kilometrů čtverečních, přičemž ve většině oblastí hořelo s vysokou intenzitou. Během několikaměsíčního požáru byly tisíce lidí nuceny se evakuovat.

„Předpokládám, že velikost i závažnost lesních požárů se bude zvyšovat,“ říká Randy Dahlgren, profesor Kalifornské univerzity v Davisu, a dodává, že následky megapožárů, vzhledem k jejich rozsahu a intenzitě, jsou spojeny s horší kvalitou vody v následujících obdobích dešťů.