Jenom požitek nestačí. Hudebník John Object hledá limity elektroniky a souhru rozkoše a hnusu

25. květen 2018
John Object

Timur Dzhafarov je kyjevský elektronický hudebník produkující pod jménem John Object. Setkali jsme se s ním v jednu línou listopadovou neděli v kyjevském klubu Plivka. V mládí ho inspiroval zvuk minimal wave, později hrál jako klávesák, ale práce ve skupině ho podle vlastních slov nebavila. Radši dělal předělávky písní, které se mu líbily, snažil se je zrekonstruovat, a tak se učit produkci. 

Současná elektronická hudba mu připadá nezajímavá, a tak pro ni hledá nový emoční jazyk. „Snažím se vyvíjet nový jazyk pro elektronickou i populární hudbu budoucnosti, říká Timur. Chci najít způsob, jak omezit digitální nástroje. Chci tato omezení zahrnout do své hudby. Je v ní všechno velmi hysterické, přehnané, falešné, nikdy nesedí tempo. Snažím se hrát všechno ručně. Myslím, že to funguje jako nový druh emočního nástroje.

Pro Timura jsou limity elektronické hudby tak široké, že většina hudebníků je nikdy nepřekračuje. Ve své hudbě se o to snaží skrze práci s tempem, hlasitostí a rozlišitelností jednotlivých složek písní. Rád měním tempo ve všech mých tracích, až se stává tekuté. Track se po celou dobu zrychluje a zpomaluje nebo je v některých momentech mimo tempo. Snažím se některé části dělat velmi hlasité nebo velmi tiché. Nelíbí se mi, když jsou určité zvuky vysledovatelné ke svým nástrojům, když slyšíte zvuk a víte, jak byl vyroben. Snažím se všechno rozmazat a vše roztát, aby to znělo jako složitý zvuk, místo toho, aby zvuky hrály jeden přes druhý.

John Object

Timur ve své hudbě hledá jakési neobvyklé emoce a způsob, jak je v posluchačích vyvolat pomocí hudby, která bude zároveň přitažlivá a nechutná. Jeho ultimátním cílem je však produkovat pop, v této souvislosti zmiňuje jména jako Kanye West, Beyoncé nebo Björk.

Věřím, že popová hudba je v podstatě amalgámem všech kulturních zavazadel civilizace, všechno, o čem jsme kdy přemýšleli a s čím jsme přišli, ve třech minutách. Což je úžasné. Všechno spolu ve stejnou dobu. Myslím, že pop je nejvhodnějším místem na hledání nových zvuků a jejich uvedení do celosvětového lexikonu, který by všichni mohli používat.

Podle Timura je cílem popu způsobit nejvíce potěšení. Chtěl bych to míchat s určitými nechutnými zvuky. Mám zájem o tu souhru emocí, když jste znechuceni, ale zároveň vás něco přitahuje. V podstatě teď už jenom požitek nestačí, musí to být nějaká věc, která je rozkoší, a také vás znechucuje. Něco jako komplikovaná rozkoš.

Více hudby projektu John Object můžete najít na jeho soundcloudu. Ale nejdřív si pusťte záznam aktuálního dílu Východisek.

Just pleasure is not enough, John Object searches for limits of electronic music and a interplay of pleasure and disgust.

Timus Dzhafarov is a Kiev-based electronic musician producing under the moniker John Object. We met Timur on one lazy november sunday in Kiev’s club Plivka. Timur has been a fan of minimal wave music in his teens. Later he tried to play as a keyboardist in several bands, but according to him this wasnt working. He started to create covers of his favourit tracks, in order to understand their production process. He speaks about contemporary electronic music as something not interesting, and saying he seeks a new musical emotional language.

I try to develop a new language for electronic and also for pop music in the future. What I am trying to do is to find the limitations of the digital gear, to kind of embrace these limitations. In my music everything is very hysterical, very overdriven, everything is kind of specifically out of tune, on purpose, everything is off beat. I try to play everything by hand, and it works as a new kind of emotional tool.

According to Timur, the limits of electronic music are so wide, that the majority of musicians never reaches them. In his own music he tries to do that by teaking the tempo, the volume and  by melting individual sounds together.

I like to change tempo in all of my tracks, kind of make the tempo fluid. The track speeds up and slows down all the time, goes out of tempo suddenly at some parts. I also try to make everything sometimes very loud or sometimes very quiet. I do not like when certain sounds are traceable to certain instruments, when you hear a sound and you know how it was made. I try to blur everything, melt everything together that it sounds like one complex sound instead of a bunch of sounds playing over each other.

In his music, Timur searches for unexpected emotions, and ways how to elicit those in his listeners by making music that is simultaneously alluring and    repellent. His ultimate goal is to produce pop, and he mentions the names of Kanye West, Beyoncé or Björk.

I believe pop music is essentially the amalgamation of all the cultural baggage of civilization, everything we ever thought about and came up with in three minutes. Which is amazing. Everything together at the same time. I think it would be the most appropriate place to look for a new sound, kinda introduce it to a world wide lexicon for everyone to use.

The goal of pop music is to pleasure you as much as possible. What i would like to make is to mix that with certain disgusting sounds. I am really interested by this interplay of emotions, when you are disgusted, but attracted by something at the same time. I am attracted to realizing that concept in music. When you have to turn it off, but you are still interested in the melody, in the beauty of it. Essentially just pleasure is not enough, it has to be something where it is pleasure but you are also kind of repulsed by it. It is a difficult pleasure.

You can listen to the music of John Object on his SoundCloud.