K Laserovému muži máme všichni nebezpečně blízko. Liberatura o knize, která zrodila severské krimi
„Roku 1991 se Stockholm mění na město strachu. Neznámý útočník ozbrojený puškou s laserovým zaměřovačem postupně vystřelí na jedenáct nevinných lidí, které spojuje jediná věc. Jiná barva kůže,“ píše se v anotaci nové knihy z nakladatelství Absynt. Nejde ale o další severskou krimi. Laserový muž je dokumentární román o jednom z nejstrašnějších kriminálních případů v dějinách Švédska. A povídat nám o něm přijel sám autor Gellert Tamas.
„Laserový muž byla přezdívka, kterou od médií dostal muž jménem Jon Ausonius, který byl na začátku devadesátých let sériovým vrahem. Snažil se sám vybít co nejvíce imigrantů, jeho cílem bylo imigraci zastavit,“ vysvětluje Gellert Tamas, „tehdy ve Stockholmu vyvolal paniku. Všichni si uvědomovali, že kdo měl tmavé vlasy, mohl se stát jeho cílem.“
Bezmála pětisetstránková kniha nedělá z Laserového muže žádnou zrůdu. Naopak se snaží detailně popsat život Jona Ausoniuse už od dětství, důkladně ohledává všechny indicie, které napomohly vzniku vraha. Výchova, pocit vykořenění, outsiderství, ale i nástup populistických politiků a jejich radikálního slovníku. „Chtěl jsem psát o atmosféře ve společnosti, která se během několika měsíců změnila. Švédsko bylo vnímáno jako modelová společnost, ale najednou se velkým tématem stala imigrace. Do parlamentu se dostala první xenofobní strana a i tradiční politici začali všechno dávat za vinu imigrantům,“ vysvětluje novinář a spisovatel, jehož kniha patří už přes deset let na první místo nejprodávanějších non-fiction knih ve Švédsku.
Jak ovlivnil Gellert Tamas svého kolegu Stiega Larssona? Jak se píše dokumentární román? Kdy se může fabulovat a kdy je třeba se držet pravdy? Poslechněte si Liberaturu o Laserovém muži!
Související
-
Liberatura: Severská literatura není jen krimi
„Autorů krimi je na severu opravdu velké množství a s nadsázkou se dá říct, že každý severský spisovatel si někdy nějakou tu krimi alespoň zkusil,“ říká k tomuto fe...
-
Severní vítr je krutý. Evropské komiksy vycházející ze severských mýtů
Čeští vydavatelé na nás na přelomu roku vychrlili celou řadu komiksů žánru sword and sorcery, většinou pocházejících z Evropy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
