Kariérní poradkyně v Universu: Po střední škole doporučuji dát si rok pauzu a rozhodnout se, co dál

22. prosinec 2015

„Stále chybí absolventi ekonomických oborů, manažeři nebo dobří účetní, kteří znají mezinárodní účetní standardy,“ říká kariérní poradkyně a koučka Jaroslava Škopková. Specializuje se na absolventy, kteří se rozhodují o výběru studijního oboru, a zároveň na lidi ve věku nad padesát let, kteří se ocitli v situaci, kdy jsou nuceni si hledat práci.

„Nejčastěji za mnou chodí lidé v situacích, kdy opravdu nevědí. Jsou zmatení, zoufalí. Buď je třeba rodiče tlačí do nějakého oboru, který oni nechtějí studovat, nebo si chtějí být jistí tím, co si vybrali. Potom se zaměřujeme na to, jestli ten obor sedí z hlediska typologie osobnosti. Jestli ten člověk opravdu je humanitně zaměřený, jestli je exaktně zaměřený, nebo spíš je vhodný pro umělecký obor.“ Vědět už v nízkém věku, čím chcete v životě být, může být výhoda i nevýhoda. „Může vám utéct jiný zajímavý obor. Někdo se dostane do takových kleští, kdy maminka je lékařka, tatínek je lékař a předpokládá se, že syn nebo dcera bude taky lékař.“

Pokud student vůbec neví nebo se nedostane na vysněnou vysokou školu, vhodným řešením je dát si rok pauzu a rozmyslet si, co dál. „Gap year dává smysl v případě, že je dobře využitý. Například pokud student může odjet do zahraničí studovat jazyk. Pokud zůstane tady v České republice, potom doporučuji, aby se přihlásil na jazykové pomaturitní studium, a to z důvodu, aby mu zůstal status studenta. Během té doby může absolvovat například nějaký nultý ročník na vysoké škole, kam by se rád hlásil. Záleží to samozřejmě na jeho ekonomické situaci. Někdo musí jít pracovat. Ale stále by měl mít před sebou svůj cíl a buď se připravovat na vysokou školu, kam se nedostal, nebo sbírat informace a uvažovat včas, kam se přihlásí. Když je to jen trochu možné, je dobré se podívat na pracoviště, na kterém by potom mohl působit. Možná že zjistí, že jeho představa byla mylná a že to ani v budoucnu dělat nechce,“ říká Jaroslava Škopková.

Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Jana Římanová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.