Karolína Vránková: Na kritickou novinařinu nejsou čeští architekti zatím moc připraveni

V Česku se hodně dlouho mluvilo o tom, že architekturu je třeba popularizovat. Nedospěli jsme už do bodu, kdy se to povedlo? Neměla by média referovat o práci architektů víc kriticky a dělají to podle vás česká média?

Většinou jde o hodně nekritické psaní. Problematické je i přebírání fotografií, stavby se ukazují v takovém lichotivém světle, mně to pak připadá, jako když se fotí modelky. Není to realita, spíš reklama a propagace, a právě tady by měl nastoupit kritický hlas. Ale to se děje sporadicky. Já jsem teď zkusila napsat jednu kritičtější reportáž pro web EARCH, tak uvidíme, jestli s tím budou spokojeni a jestli to vyvolá nějakou debatu. Zatím jsem jen naštvala architekta Žalského, o jehož stavbu se jedná. Jde o prodejnu v Seči, která je skvělá, ale má i nějaké mouchy, které jsem se snažila realisticky popsat. A najednou jsem viděla, že na tohle tady nejsme vůbec připraveni – že by někdo přišel na místo, nějak to rozporoval, něco si o tom myslel. Byla bych ráda, aby se to trošku rozhýbalo, aby veškeré zprávy o architektuře nebyly jenom čisté PR.

Čtěte také

Nejhezčí samoobsluha v Česku i cool muzeum. Vzniká dnes nejlepší architektura v malých obcích?

Jak podle vás česká média informují o projektech elitních architektů a architektek? Teď se diskutuje developerský projekt na Žižkově, který má být postaven podle návrhu Evy Jiřičné, a část odborné i laické veřejnosti se proti němu výrazně vymezuje. Podobné je to i s projektem u Masarykova nádraží, který navrhla architektonická kancelář Zahy Hadid. Jejich kritikům vadí například údajně netransparentní soutěže. Mainstreamová média ale jako by měla tendenci hvězdné architekty spíš bránit…

Já jsem se teď naučila perfektní termín art wash a myslím, že tohle je dobrý příklad. Oba ty případy bych probírala zvlášť. Projekt na Žižkově je privátní projekt Central Groupu na trošku hnusném místě a nečekala bych od toho zázraky. Pokud to bude o trochu lepší, než co tam zatím Central Group předvedl, tak to bude dobře. Projekt Zahy Hadid považuju za podstatně větší problém, protože celá ta věc má ve své DNA spoustu problémů. Je to taková zapáchající záležitost, na kterou se udělá mašlička, napíše se na ni Zaha Hadid a tím to má dostat kladné znaménko. A to je podle mě dost problematická situace, ve které média selhávají. Nejde už ani o architekturu, ale o transparentní řízení města. Nevím o tom, že by se k tomu někdo moc vyjadřoval, věnoval se tomu do hloubky a nějak víc to vysvětlil nebo rozporoval.

Vizualizace návrhu revitalizace a výstavby v okolí pražského Masarykova nádraží v Praze|foto: Penta Investments

Dá se současná česká architektura nějak ve zkratce charakterizovat? Existuje nějaký trend, který by se dal jednoznačně vypíchnout?

Spousta dobré architektury teď vzniká v menších obcích a vesnicích z iniciativy místních radnic a spolků. To je trend, který podle mě současnou českou architekturu docela vystihuje. Je to třeba docela skromná architektura, žádné velké počiny, ale bývají to moc hezké věci. Teď jsem psala do Respektu například o radnicích, to je možná vrchol takového snažení.

Liší se česká architektura něčím výrazně od architektury okolních zemí nebo od zemí západní Evropy?

Jedna věc je, že se tady pracuje za málo peněz. A pak tady do výstavby málo mluví veřejný sektor. Teď jsem strávila den s porotou České ceny za architekturu, kterou tvoří mezinárodní architekti, a jejich hlavní postřeh byl, že nejsou nominované žádné bytové domy. Tím měli na mysli domy, jejichž investory by byly města, družstva nebo stát. Všechno jsou to privátní investice postavené primárně za účelem generování zisku. Veřejné architektury je u nás pořád dost málo, i když teď se to mění právě v menších obcích, kde je takové projekty asi relativně jednodušší zrealizovat. Plošně je jí ale stále nedostatek.