Katedrála pro milovníky dobrodružných space oper. Román Pandořina hvězda nabízí epiku i brak

Z přebalu knihy Pandořina hvězda
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z přebalu knihy Pandořina hvězda

Vynález generátoru červích děr umožní lidstvu dosud nevídané možnosti expanze do vesmíru. Omlazovací technologie zároveň udělá z lidí téměř nesmrtelné bytosti. Potenciální hrozbu ale může představovat vzdálená hvězda, kterou někdo nejspíš uměle zakryl neprostupnou bariérou. Tak vypadá zápletka gigantického sci-fi románu Petera F. Hamiltona Pandořina hvězda.

Na britských ostrovech v posledních desetiletích výrazně kvete žánr kosmické sci-fi. Romány Neala Ashera u nás ve velkém vydává nakladatelství Polaris a nedávno jsme dostali možnost nahlédnout i do světa skvělé ságy Skota Iaina M. Bankse Kultura v jeho první knize Pomysli na Fléba. Stejné vydavatelství, které začalo vydávat Banksovu sérii Kultura, vypustilo na český trh i mamutí román Petera F. Hamiltona Pandořina hvězda, rozdělený do dvou svazků s podtituly Bariéra a Invaze. Druhý z nich přitom vychází 19. února. Budou se v něm ale dít věci, které bez spoilerů těžko lze čtenářům představit. První díl je zároveň svým způsobem jenom hodně rozmáchlá předehra. Přesto už z ní dost dobře poznáte, jestli vám tahle opulentní kosmická hostina bude chutnat, nebo ne. Román se totiž důsledně drží jedné určité žánrové polohy, která jedny fanoušky naprosto nadchne a jiné spíš lehce znudí.

Nostalgie po neexistující minulosti: Malby z retrofuturistické knihy Smyčka plní Švédsko obřími stroji

Ilustrace z knihy Smyčka

Fádní krajina švédské periferie vypadá hned o něco lépe, když se k ní přidělá nějaký ten obří kráčející robot, dinosaurus nebo trosky gigantické technologické stavby. Tohle si uvědomil výtvarník Simon Stålenhag a od roku 2010 začal zásobovat internet svými uhrančivými retrofuturistickými malbami. Jejich souborné knižní vydání s názvem Tales from the Loop se stalo knižním bestsellerem a Amazon uvažuje o jeho seriálové adaptaci. Nyní vychází v češtině pod názvem Smyčka.

Hamilton je něco jako dělník fantastiky, který přikládá kousky do žánrové stavby doslova cihlu po cihle. Jeho obrovské, mnohasetstránkové romány totiž cihly připomínají i fyzicky. Jejich děj bývá až megalomansky epický a jeho fantastické světy široce rozvržené. V Pandořině hvězdě se dá najít spousta slibných a provokativních nápadů. Lidstvo budoucnosti je vlastně kapitalistická utopie, kde kapitalismus funguje, protože si lidstvo zajišťuje stále stejnou životní úroveň neustálým expandováním na nové a nové planety. Zároveň ale dlouho nestálo tváří v tvář skutečné hrozbě, která na něj možná čeká na tajuplné hvězdě, již nějaký technologicky vyspělý mimozemský druh zakryl bariérou před zbytkem vesmíru. Početná tajná sekta je navíc přesvědčená, že lidské společenství skrytě kontroluje mocná mimozemská bytost, která žene lidstvo do záhuby čekající na Pandořině hvězdě.

Kniha je vyprávěná složitým stylem střídajícím řadu paralelních linií ve stylu Hry o trůny. Mnoho z nich se ani za 680 stran prvního dílu vzájemně příliš neprotne, ale provede nás různými kouty obsáhlého světa. Přesto Pandořina hvězda rozhodně není něco jako Hra o trůny ve vesmíru. Spolu s rozmáchlou epičností jde totiž u Hamiltona ruku v ruce určitá záliba v brakové přímočarosti. Spoustě čtenářů to zjevně nevadí. Sci-fi literatura nemusí být nutně příliš psychologická ani filosofická, aby byla kvalitní. Hamiltonovi hrdinové jsou ale příliš povrchní a šablonovití, než aby nám mohli být sympatičtí. Spoustu z nich jako by zajímal jen sex nebo osobní kariéra a celkově to jsou jen figurky na Hamiltonově vyprávěcí šachovnici ovládané jednoduchými motivacemi. Vlastně i všechny paralelní dějové linie se točí kolem brakových motivů, jako jsou vraždy, konspirační teorie nebo přímočaré akční a bitevní scény. Hamilton zkrátka nedokáže precizně promyšlený a v lecčem zajímavý svět zabydlet životnými postavami a složitějšími konflikty. To se dost pravděpodobně nezmění ani v druhém díle, kde sice přibude akce, ale největší záhada celé knihy, totiž tajemství Pandořiny hvězdy, bude odhaleno.

Náboženství v pilulkách a myšlenkoví upíři: Zašmodrchaná budoucnost v knize Centrální stanice

Tidhar Lavie - Centrální stanice

Továrny na geneticky modifikované novorozence, náboženství podávané v pilulkách jako droga nebo upíři vysávající lidem vzpomínky. To všechno jsou nápady, z nichž je poskládaná krátká, ale intenzivní sci-fi kniha Lavieho Tidhara Centrální stanice. Série příběhů z futuristického Tel Avivu, který stojí na úpatí kosmické stanice, je zároveň plná nostalgie a melancholie typické pro autory jako Ray Bradbury.

To ale neznamená, že v Hamiltonově univerzu bude scifistům automaticky špatně. Pandořina hvězda je spíš svým způsobem klasická konzervativní dobrodružná sci-fi, která ale zároveň utáhne velkolepý epický záběr. Může sloužit i jako lakmusový papírek toho, jaký typ scifisty jste a co od žánru vlastně chcete. Nadšení z ní budou určitě milovníci staré školy kosmické sci-fi, pro které to bude něco jako obří katedrála sestavená z jejich oblíbených dobrodružných příběhů, jež ale málokdy byly takhle obsáhlé.

Více o intergalaktických kapitalistech, mimozemských bariérách a konzervativní sci-fi si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.