„Kazíte práci ostatních!“ Klimatické hnutí se pře o blokády dopravy a útoky na památky
Před rokem potřísnily dvě osoby ze skupiny Just Stop Oil v Londýnské národní galerii Slunečnice Vincenta van Gogha. Umělecké dílo pod ochranným sklem zůstalo neponičeno, ale symbolický akt plnil stránky deníků nejen v Evropě. Od té doby se rozjely útoky, protesty a blokády dalších skupin – zejména Letzte Generation v Německu, která postříkala oranžovou barvou Braniborskou bránu, blokovala běžecké závody, letiště, obchody s luxusním zbožím a další. Co na to zbytek klima hnutí?
V Česku působící aktivista s německými kořeny Arne Springorum si myslí, že cesta vede nejdřív dolů. Veřejnost i zbytek environmentálního hnutí se podle něj mýlí, když si myslí, že metody Letzte Generation mají hnutí přinést popularitu. Je to přesně naopak. „85 % Němců podle průzkumu odmítá náš způsob protestu. Já jsem součástí těch 85 %, taky to odmítám, ale dělám to, protože to považuju za nutnost. Jsme v situaci, že musíme narušovat normální běh života. Situace je opravdu tak vážná, snažíme se to komunikovat. Německo má cíl být klimaticky neutrální do roku 2045, ale to vůbec nestačí,“ vysvětluje Springorum. Akce této části klimatického hnutí jsou striktně nenásilné.
Jan Rovenský je známý český environmentální aktivista a odborník na energetiku, který v tuto chvíli čelí žalobě o 700 tisíc korun za blokádu lomu Bílina. Radikalita ve jménu ochrany životního prostředí je podle něj v pořádku. S blokováním dopravy a útoky na civilní infrastrukturu ale nesouhlasí. „Mířit by se mělo na subjekty, které problém způsobují nebo mají v rukou nástroje ke změně. Takže na fosilní korporace nebo politiky, kteří špatně rozhodují. Ale představa, že budu štvát obyčejné lidi, které budu blokovat ráno po cestě do práce, a tím dosáhnu nějaké změny společnosti, je od začátku nesmyslná,“ míní Rovenský.
Podle průzkumu organizace More in Common klesla podpora klimatického hnutí jinak celkem „zelené“ veřejnosti v Německu za poslední dva roky o 50 %, a to právě v souvislosti blokádami veřejné infrastruktury způsobenými skupinou Letzte Generation. Rovenský to vidí jako zásadní nedostatek těchto protestů, protože v liberálních demokraciích je třeba pro prosazovanou myšlenku získat veřejnost, která volí politické zastupitele. „V září 2023 jsme měli o 1,9 °C vyšší teplotu, než je globální průměr. Na postupnou změnu nemáme čas. V Německu jsme opravdu nepopulární, všichni jsou zhnusení. Změna ale může přijít velmi rychle,“ věří strategii německé Letzte Generation Arne Springorum.
Může přijít skoková společenská změna v otázce klimatu, podobně jako jsme reagovali na pandemii covidu-19? Proč Německo a Velká Británie přijímá nové protiaktivistické zákony? Je třeba klimatickými protesty cílit na fosilní korporace, nebo na veřejnost? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Slovo aktivista dělá z občana nepohodlný živel. Média by měla přestat používat škodlivé nálepky
Když nedávno ve Chvaleticích v rámci Klimakempu probíhala blokáda elektrárny, dorazila tam i paní Olga z Pardubic, která protest podpořila sousedským gestem.
-
Klimaskeptici, nebo popírači? V boji s klimatickou krizí je zásadní i jazyk, kterým o ní mluví média
Britský deník Guardian spustil malou revoluci. Začal otevřeně komunikovat to, co, proč a jak bude dělat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.