Kde klíčí generační propast? Denemarková o menstruaci Boženy Němcové i odkazu Václava Havla
Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek současnosti zavítala do Litu. Nejen proto, že na konci minulého roku vydala nový román Čokoládová krev, ve kterém sleduje tři osudy osobností 19. století perspektivou jedoucího vlaku.
Ne, prý ji nenapadlo, že by lezla do zelí Jaroslavu Rudišovi, směje se Radka Denemarková v podcastu a dodává, že ona v románu na rozdíl od Rudiše vůbec nepíše o pivu. Kromě ropného boháče Rockefellera ale píše o dvou spisovatelkách, George Sand a Boženě Němcové.
„George Sand vyžadovala emancipaci nejen žen, ale i mužů. Poprvé do emancipace vložila to, co ani dnes není téma a co společnost považuje za slabost, tedy to, že jsou důležité emoce a empatie a péče o ostatní,“ říká v podcastu Denemarková.
Sand ovlivnila i Němcovou, nebo jí spíš „dodala kuráž“, jak se v Litu shodují moderátorka se spisovatelkou. Denemarková sama o sobě prý dřív neuvažovala jako o ženě-spisovatelce, až teď to podle svých slov vnímá víc. „Jsem člověk, která píše,“ říká. Věnuje se naplno psaní a k tomu sama vychovala dvě děti.
Čtěte také
„Nechtěla jsem ztratit literaturu, ale měla jsem odpovědnost ke svým dětem. A navíc žila ve společnosti, kde kultura nějak není potřeba a když umělci umřou hlady, je to jedno – ale pak je využijeme, když se prezentujeme před světem,“ popisuje Radka Denemarková.
Čokoládová krev v románu znamená mimo jiné menstruační krev. „Děsí mě, že tak dlouho nezajímalo a nezajímá, co to znamená být v ženském těle. I z oblasti medicíny, všechny problémy mužského těla byly vyřešené, ale ženské se neřešily,“ dodává spisovatelka.
Jak souvisí menstruace s psaním? Umíme dnes zacházet s odkazem Václava Havla? V čem to má dnešní mladá generace těžké? Pusťte si novou epizodu Litu s Radkou Denemarkovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
