Když budeme odvracet zrak od společenských problémů, nikdy je nevyřešíme, říká vizuální socioložka
Kolektiv PRAHO! project v první polovině tohoto roku představil další revitalizaci pražských podchodů, tentokrát v Jinonicích pod ulicemi Radlická a V Zářezu. Ilustrace s názvem „We Should Have a Talk“ do veřejného prostoru přináší témata feminismu, genderové rovnosti, emancipace, inkluze i násilí.
Realizace, ale i její tematika, vyvolaly hlavně mezi místními poměrně bouřlivou debatu. Z té vzešla i petice, která se proti podchodům vymezuje a požaduje jejich přemalování. Petentům a petentkám vadí hlavně to, že jsou zobrazená témata kontroverzní, depresivní a mají mít i negativní vliv na děti.
„Zvykli jsme si na to, že jsou témata genderově podmíněného násilí spojená se strachem a úzkostí. A myslím si, že ti petenti sami zůstávají chyceni a chyceny v tabuizování, které přináší strach a úzkost. Ve chvíli, kdy nebudeme veřejně nasvětlovat témata, o kterých je nám nepohodlné mluvit, budeme jen dál reprodukovat ten problém,“ říká socioložka.
„To, jestli realizace působí negativně na děti, je výzva dospělosti, dospělé společnosti a zdravé komunikace. A jestliže o tématech, jako je právě genderově podmíněné násilí, nedokážeme mluvit jako dospělí, máme o nich problém mluvit s dětmi,“ dodává Průchová Hrůzová.
Jaká je vlastně role veřejného prostoru v otevírání témat jako je feminismus nebo genderově podmíněné násilí a jak tato témata vnímají děti? Poslechněte si reportáž ze zrevitalizovaných podchodů v pražských Jinonicích, které následně komentuje socioložka vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.