Když chemie funguje. S novinářem Filipem Titlbachem o přitažlivosti, polyamorii i stigmatizaci pohlavních nemocí

Ne vždy ale musí být první instinkt správný, jak dokládá Eliška na jednom svém intimním zážitku: „Když odplynul ten vášnivý moment, tak mi došlo, že jsem se nechala takzvaně lapit tím momentem a že mi ten člověk vlastně trochu smrdí.“

„To je takový ten moment prozření po orgasmu, kdy přijdeš ke smyslům, a říkáš si: já potřebuju svěcenou vodu,“ přitakává Karel. Společně zjišťují, že u některých lidí – včetně Filipa – může docházet i k takzavné postkoitální dysforii, tedy melancholickým stavům po vyvrcholení.

Čtěte také

Milování, práce, sauna, cvičení. U čeho se potíme rádi a kdo nám voní?

Pot bude tentokárt hodně i o sexu a vztazích mezi více než dvěma lidmi. „Je to otázka vysoké důvěry a hodně hluboké intimity,“ popisuje Filip svůj pohled na trojky. Co se týče vztahů, tak monogamii vnímá jako sociální konstrukt, ve kterém jsme byli vychovaní, ale který si nemusíme nutně přebírat, pokud nechceme.

„Když jsi queer, tak si musíš odznova nastavovat to, jak budeš žít. Jsme pořád vyčleňováni na okraj společnosti, takže je pro nás jednodušší nacházet nové způsoby a přemýšlet, co od života vlastně chceme.“

A co by se většinová společnost mohla od LGBTQ+ lidí naučit? Například to, že testování na pohlavní nemoci se vyplatí. „My chodíme na testy pořád a svůj HIV status známe,“ říká Filip.

Měli by se očichávat i politici? Jaký seriál Filip rád sleduje po sexu? Kdo je „Šťastlivý Petr“? A se kterými známými osobnosmi by Eliška, Karel a Filip rádi strávili intimní chvíli? Poslouchejte v hotcastu Pot.