Kolem úlu je to bzukot. Vychází první díl Podhoubí se včelařkou a entomoložkou Alenou Bruce Krejčí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy K dobrému včelaření je ale potřeba lítat kolem včelnice často a celý rok

Bereme jim med, ony neúnavně střádají nektar a pyl, čímž pomáhají k oplodnění mnoha druhům rostlin. Vztah člověka ke včelám se zdá nerovný. O úctě a respektu ale vypráví i nedávný film nominovaný na Oscara Země medu. K dobrému včelaření je ale potřeba lítat kolem včelnice často a celý rok. Nakonec i tak, jak praví přísloví: „Každý včelař umírá hlúpý.“ První díl magazínu Podhoubí vznikl v jižních Čechách se včelařkou a vědkyní Alenou Bruce Krejčí.

„Medobraní je zlatý hřeb celého ročního snažení,“ říká doktorka Bruce Krejčí, když vytahuje zavíčkovanou plástev plnou medu z úlu u sebe na zahradě ve vesnici Římov u Českých Budějovic. Sleduju, jak se ometají včely z rámku, jak se lehce uklidňují kuřákem, a přitom poslouchám zkušenosti a poznatky o včelách. Jedna včela prý za svůj život nasbírá čajovou lžičku medu a trubci zase při páření královnu lehce oslepí, aby už neměla chuť se dál pářit s jinými a vrátila se oplodněná do svého úlu. Záhadných a fascinujících momentů je u složitého sociálního systému včel hodně. „Včely umí počítat, umí si pamatovat úhel slunce a pastvy, umí si povídat tancem, vibracemi i zvuky, vyrábí desítky feromonů a dokážou se dorozumívat i čichově, což je člověku úplně odepřeno,“ načrtává aspoň něco málo ze zajímavostí Alena Bruce Krejčí, pro kterou je včela medonosná i předmětem výzkumu na Jihočeské univerzitě a Akademii věd ČR.

Jak to ale se včelami je? Zatímco volně žijícího hmyzu v krajině masivně ubývá v důsledku intenzivního hospodaření, včele medonosné se daří pro její alianci s člověkem. „Člověk se zaměřuje na včelu medonosnou, protože ta je nám nejblíž a z ní máme med, ale to je jen jeden zástupce. Jenom v České republice je několik stovek druhů včel samotářek. Žijí někde v malých komůrkách, které si hloubí do země a ty jsou paradoxně včelou medonosnou ohrožovány,“ vysvětluje Bruce Krejčí nerovný boj o nektar a teritorium včel odkázaných na sebe s mnohatisícovými roji včely medonosné, kterou člověk chová jako domácí zvíře.

Doktorka Bruce Krejčí včelaří na zahradě ve vesnici Římov u Českých Budějovic

Přestože úhyn včelstev byl po letošní zimě vypočítán po celém našem území na zhruba 20 % a včelu medonosnou ohrožují virová onemocnění, roztoč varroáza, syndrom zhroucení včelstev, pesticidy nebo nízká pylová pestrost, včelaři dokážou tyto úbytky kompenzovat a celosvětově množství včely medonosné dokonce mírně roste. „Máme někde kolem deseti včelstev na kilometr čtvereční a to je opravdu hodně,“ uzavírá Alena Bruce Krejčí, jak si mohou na některých místech v Česku včely konkurovat a v případě slabší potravní nabídky se i vysokou hustotou zavčelení vzájemně oslabit.

Jak reagují včely na klimatickou změnu? Jak často se stane, že včelstvo vymře v důsledku pesticidů a jiných zemědělských přípravků? Jak chutná med přímo z plástve? Pusťte si první díl magazínu o přírodě Podhoubí.