Lidé s mentálním postižením potřebují intimitu, nemají se ji ale od koho učit
Lidi s mentálním hendikepem často vnímáme trochu jako děti, a tak je někdy těžko představitelné, že i oni mají své sexuální potřeby. S jakými překážkami na cestě k sexuálnímu uspokojení se setkávají? Pro koho je to vlastně nejtěžší téma? A proč sexuální asistence situaci vlastně moc neřeší? O tom mluvil v Diagnóze F ředitel Unie sexuálních důvěrníků Petr Eisner.
„Přestože lidé s mentálním hendikepem mají své sexuální potřeby, často na ně nebylo adekvátně reagováno a nahlíženo. Dříve byli tito lidé například silně medikováni nebo přesunuti do nějaké léčebny,“ popisuje Petr Eisner situaci v době, kdy se o téma začal před dvaceti lety intenzivněji zajímat. Příčinou neadekvátního zacházení se sexualitou lidí s mentálním postižením je podle něj zejména strach většinové populace.
Zatímco dítě bez postižení si informace o sexualitě více či méně zjistí od vrstevníků nebo z internetu, člověk s mentálním hendikepem tuto možnost zpravidla nemá. „Dítě s postižením nemá vrstevníky, kteří by něco věděli, nebo možná vědí, ale jsou to často nějaké polopravdy, nedá se o to úplně opřít,“ říká Eisner. Tím, kdo by měl toto téma otevřít, jsou pak podle něj zejména rodiče. Pokud ale rodič žije s vědomím, že jeho dítě dosáhlo mentálního věku 3 let, může pro něj být obtížné přijmout, že sexuální potřeby tomuto mentálnímu věku nemusí zdaleka odpovídat a je třeba se s nimi naučit zacházet a naučit dítě, resp. dospělého potomka, aby je dokázal adekvátně uspokojovat.
„Nejvíce potíží se pojí s tím, že ten člověk nemá k dispozici žádnou intimitu, to znamená prostředí, místo, soukromí, ve kterém by své potřeby mohl uspokojit tak, jak potřebuje,“ popisuje Eisner. Čím nezvládnou postiženého potomka provést rodiče, s tím by mohli pomoci tzv. sexuální důvěrníci. Před časem zavedené služby sexuální asistence mohou v určité části příběhu také pomoci, ale nejsou všespasitelské.
Jaké výhrady má Petr Eisner vůči službám sexuální asistence? Jak lze naučit člověka s těžkým mentálním postižením, aby své sexuální potřeby uspokojoval výhradně v soukromí, když nerozezná ložnici od jídelny? A kdo je sexuální důvěrník a kde je možné jej najít? Poslechněte si Diagnózu F.
Odkaz: Unie sexuálních důvěrníků
Související
-
Diagnóza F: Sexualita mentálně postižených
Že mezi námi osoby s mentálním postižením žijí, tomu rozumíme. Že mají specifické potřeby, to možná tušíme. Ale že chtějí provozovat nebo dokonce provozují sex? O t...
-
Diagnóza F: Intimní vztahy lidí s mentálním postižením jsou...
O lidech s mentálním postižením se často mluví tak trochu jako o dětech. A to i přesto, že se ve svém dospívání a dospělém životě potýkají se stejnými věcmi jako je...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
