Lovci mají rádi zbraně a chtějí doma trofej. S odbornicí o vyhlídkách rysa ostrovida v české krajině
Štětiny na uších, skvrnitý kožich, prakticky střižený ocas a licousy po stranách čelisti. Charakteristické znaky vrcholového predátora, který se po svém teritoriu dost nachodí, je nenápadný a specializuje se na srnčí. Právě podílem na redukci vysokého stavu lesní zvěře je rys cenným ekologickým prvkem v managementu lesa. Bohužel je ale také atraktivní trofejí na policích papalášů. V místech, jako jsou Novohradské hory, neustále záhadně mizí.
Jsou jen dvě oblasti na území Česka, kde se vyskytuje trvale, a to v širší oblasti Šumavy a Pošumaví – správně se tato populace jmenuje česko-rakousko-bavorská, protože zasahuje až k Norimberku a Linci. Druhou oblastí jsou Beskydy. Domovský okrsek rysí kočky činí 250 km2 a kocour obhospodaří i dvakrát tolik.
Rysi občas strhnou hospodářské zvíře, ale méně než vlci, kteří jsou větší potravní oportunisté. Rysi značkují své teritorium, očůrávají skály nebo se o ně drbou a zanechávají po sobě trus. Kromě stop ve sněhu jsou to také pobytové znaky, podle kterých se dá rys stopovat.
Teritoria si jedinci brání a můžou je obývat klidně i deset a více let. To se děje jen v jádrových oblastech národních parků Šumava a Bavorský les. V okrajových oblastech se zvířata naopak hodně rychle střídají. Je to důsledek střetu s člověkem, zejména pytláctví.
„Nejnebezpečnější skupinu jsme si pojmenovali lovci. To jsou lidé, kteří mají rádi trofej na stěně. Chtějí mít doma kožešinu, jsou to sběratelé. Sbírají kočkovité šelmy i další druhy. Rádi střílí a mají drahé zbraně. Často jsou to bohatí lidé, a je to pro ně koníček,“ popisuje skupinu lovců, kteří si dovolí ilegální odstřel zákonem chráněné šelmy, Tereza Mináriková z organizace Alka Wildlife.
„Rysové, které mají jádro teritoria na území Národního parku Šumava, jsou naživu i třináct let. Jsou to ta stejná zvířata. V okrajových oblastech, jako jsou Novohradské hory, nám vydrží jeden rys dva roky,“ dodává Mináriková.
Od roku 2013, kdy organizace Alka začala rysy monitorovat, zmizeli z Novohradských hor všichni rysi, kteří se tam objevili. „Během našeho sledování se tam vyskytlo minimálně osm rodin, sedm z nich je mrtvých. V současnosti je tam mladá kočka Laura, která přišla z Rakouska asi před dvěma lety a starý rakouský kocour Milo. Uvidíme, jak dlouho tam vydrží,“ uzavírá odbornice na rysy Tereza Mináriková.
Jak vypadá setkání vlka a rysa v jednom teritoriu? Jaké typy interakcí zažívají ochranáři s myslivci, co se týká rysa ostrovida? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Hyzdí Šumavu mrtvé stromy? Naopak. Jsou zásadní pro obnovu pralesa a horských smrčin
Když v roce 2007 sfouknul orkán Kyrill na Šumavě asi milion kubíků dřeva, ochránci se přeli s lesníky, co dál.
-
Vlčí stopy ve sněhu a volání divočiny. V Lužických horách pomáhá s obnovou lesa vlk
Koordinátor Vlčích hlídek Hnutí DUHA pro severní Čechy Radek Kříček mě vzal do Lužických hor za největšími šelmami v naší volné přírodě.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
