Vlčí stopy ve sněhu a volání divočiny. V Lužických horách pomáhá s obnovou lesa vlk

7. březen 2023

Když už se zdálo, že z toho nic nebude, najednou se objevil řetízek vlčích stop, které vedly na cestu z rozsáhlé paseky. Koordinátor Vlčích hlídek Hnutí DUHA pro severní Čechy Radek Kříček mě vzal do Lužických hor za největšími šelmami v naší volné přírodě. Toulali jsme se v centrální části pohoří, poznamenaného kůrovcem a orkány, a cestou si povídali o vlcích. Ukázalo se, že fotopast přestala fungovat, nakonec jsme ale našli vlčí stopu, po které jsme se vydali dál do lesa.

První smečka, která se po vyhubení ve 20. století usadila ve vojenském újezdě Ralsko, přišla podle Radka Kříčka do Čech z německé Lužice v roce 2014. Vlčí smečka se skládá z rodičovského páru a vlčat, které po roce ze smečky odcházejí a hledají si nové teritorium. Vlčí teritorium se ve střední Evropě rozkládá zhruba na 150 km². Vlci si svá teritoria hájí, a proto mladí vlci nachodí mnoho desítek kilometrů při hledání vhodného prostoru. K tomu potřebují prostupnou krajinu. Existuje ale hranice, za kterou se vlčí populace na určitém území zvyšovat nebude.

Radek Kříček z hnutí DUHA

„Z každé pochůzky Vlčí hlídky se dělá záznam. Máme vlastní webovou databázi. Vyplníme, co jsme prošli, ukládáme souřadnice, jednotlivé nálezy, fotodokumentaci a popis, aby se dalo zpětně vyhodnotit, jestli šlo opravdu o daný druh. Data sdílíme i s AOPK,“ popisuje činnost hlídek Radek Kříček.

Vlci jsou velmi chytří, když jdou sněhem, často vkládají končetiny do vyšlapaných stop. Špatně se pak počítá, kolik vlků vlastně stopujeme. Někdy se před překážkou najednou stopy rozdělí. To se potvrdilo, když jsme skutečně na vlčí stopu narazili. Souvislá trajektorie se kolem pařezu rozdvojila a jinde i roztrojila.

„Velké šelmy přivádějí do přírody zpátky rovnováhu. Vlk pomáhá s obnovou lesa tím, že loví přemnoženou zvěř. Slabší a neopatrné kusy ubývají a zůstávají jen ty silnější. Zvěř se v přítomnosti vlka jinak chová, víc se přesouvá a nepůsobí tím tak velké lokální škody,“ vysvětluje projektový manager Hnutí DUHA Radek Kříček, jaké ekosystémové služby vlk v přírodě zastupuje.

Česká republika je na rozhraní několika vlčích populací. Jsou tu karpatští vlci, středoevropská nížinná populace a částečně také alpská populace. Je důležité, aby spolu jednotlivé populace mohli komunikovat a vyměňovat si genofond.

Jak se liší stopy psa od stop vlčích? Setkal se někdy Radek s vlky tváří v tvář? Jsou vlci pro člověka nebezpeční? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.