Majka děti nechce. Přesto o mateřství napsala román Pažitková smyčka
Jaké to je, když jste si jistá, že dítě nechcete, ale váš partner po něm touží? Své o tom ví Majka Kukačková, která téma zpracovala v knize Pažitková smyčka. V podcastu Lit mluvila o rozhodování, které jí změnilo život, i o tom, proč ji mrzí, že se lidé soustředí spíš na její vietnamský původ než na téma knihy.
Čtěte také
Autobiografický román Majky Kukačkové vznikl během její mateřské dovolené. „Připadala jsem si jako vyšinutá. Chyběla mi práce, chybělo mi psaní. A tak než abych si šla večer lehnout, sedla jsem si k počítači a psala jsem,“ vysvětluje spisovatelka, která je vystudovanou právničkou a pracuje jako poradkyně v korporátu.
Právě mateřství je ústředním tématem Pažitkové smyčky. Její autorka dítě původně totiž vůbec nechtěla. „Můj partner ale potomka chtěl a bylo nutné se rozhodnout. Jsem racionálně založený člověk, a tak jsem si dala dohromady všechna pro a proti. A hlavně jsem si musela představit, co se stane, když řeknu ne. A to, že bychom se rozešli, pro mě byla hrozně těžká představa,“ říká v podcastu Lit.
Majka Kukačková se narodila v Aši a vyrostla v Karlových Varech. Její rodiče ale pochází z Vietnamu. „V knize explicitně říkám, že jsem Češka a identifikuji se s českou kulturou. Ale lidé si mě pořád spojují s tím, že mám vietnamský původ a měla bych se vyjadřovat k vietnamským otázkám. Z toho radost nemám,“ reaguje i na to, že v recenzi v Deníku N byla Adamem El Chaarem zařazena mezi současnou česko-vietnamskou kulturní vlnu.
Má Majka Kukačková strach, že si její dcera jednou Pažitkovou smyčku přečte? Proč svůj osobní příběh nechala vyprávět dvěma postavami? A píše už něco dalšího? Pusťte si Lit s Honzou Dlouhým a dozvíte se!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
