Manuál pro záchranu hmyzu. Každý z nás může udělat něco pro to, aby louky cvrkaly a les bzučel

Okáč metlicový (Hipparchia semele), Český kras, Zlatý kůň, srpen 2008
Okáč metlicový (Hipparchia semele), Český kras, Zlatý kůň, srpen 2008

Hmyz už nemůžeme vnímat jako něco otravného, co nám v létě znepříjemňuje pobyt u vody. Je ho totiž čím dál míň. Příčina masivního úbytku hmyzu leží hlavně v polích za městem. Něco v jeho prospěch ale může podniknout i majitel truhlíku s květinami za oknem. Rozhodli jsme se zjistit, co každý z nás může udělat pro to, aby hmyz v našem okolí prosperoval a plnil svoji nezbytnou funkci v ekosystému.

Z opylovací funkce hmyzu těžíme skoro u každého talíře jídla a na konci každé sklizně. Sehrál ústřední roli v evoluci krytosemenných rostlin, z jejichž květů se na jaře a v létě těšíme. Hmyz stojí i na začátku potravního řetězce, na jehož snižující se stavy doplácejí třeba ptáci. Až 80 % živočišných druhů na planetě zastupuje právě hmyz a v celé své populaci váží víc než všichni lidé dohromady. Podle dat vědců z Německa, jehož krajinnou strukturu v podstatě sdílíme, ubyly za posledních 27 let tři čtvrtiny biomasy hmyzu. Vědci a ekologové se shodují, že na vině je v největší míře intenzivní průmyslové zemědělství.

Ve světě nezadržitelně ubývá hmyzu, může to vést ke katastrofickému kolapsu ekosystémů

Hmyz

Počty jedinců klesají u téměř 40 % druhů hmyzu. Rychlost, jakou hmyz postupně vymírá, je 8krát větší než u savců, ptáků a plazů. Hmyzí populace se v průměru sníží o 2,5 % ročně.

„Step je pozůstatek doby ledové, na který jsou vázané stovky až tisíce organismů. Potom se toho svým rozumným hospodařením chopil člověk. Což se dneska bohužel v krajině vůbec neděje. A to je jeden z důvodů, proč vymírá hmyz,“ vypráví mi za pochodu Vojta Koštíř, člen sdružení Pražské pastviny a také spolku ochránců Třesina, který působí na lokalitě ve Svatém Janu pod Skalou. Vojta mě sem vzal na obhlídku spolkem chráněných biotopů. „Krajina potřebuje hospodaření člověka, ale ne takhle intenzivní, jako je to dneska, že jsou veliká pole, která se najednou postříkají, zorají a nemá tam co a kde žít,“ mrzí současná situace Vojtu.

„Obecně platí, že většině druhů hmyzu vyhovuje pestřejší mozaika stanovišť,“ potvrzuje Jiří Rom z odboru ochrany prostředí na pražském magistrátu. Oproti polím, která připomínají velkoplošné výrobny jedné plodiny, a lesům, které jsou spíš továrnami na smrkové dřevo, je město se svými různorodými biotopy bohatou přírodní lokalitou, zejména Praha. Daří se tu slušně i hmyzu. Hlavní město neseče louky najednou, aby byla škála travin různorodá, a v parcích a lesích nechává ležet mrtvé dřevo, které si rádi zabydlují brouci a larvy. Magistrát má dokonce ve vlastnictví pozemky, které je ochoten poskytnout tomu, kdo by se nadchnul pro hospodaření ve prospěch hmyzu.

Obora je plná starých stromů. V těchto dřevěných pahýlech přežívají  vzácné druhy hmyzu

Ale i z truhlíku s květinami za oknem se dá vytvořit útulný mikro biotop. „Bylo by dobré, aby tam hmyz stačil dokončit svůj vývojový cyklus. Nebát se toho, že nám na balkónu motýl naklade vajíčka, zároveň tam housenky sežerou některé rostliny a následně se ten druh zakuklí a třeba i přes zimu v tom truhlíku bude,“ radí Jiří Rom. Hmyzu může pomoct i každý vlastník zahrádky nebo pozemku. Stačí nesekat trávu naráz a nechat ji třeba trochu víc dorůst. „Člověk může pomoct už jenom tím, že nebude mít bazén a nebude mít túje. To je takový mor dnešní příměstské krajiny,“ říká Vojta Koštíř, který doporučuje sázet ovocné stromy a nechat spásat trávu ovce nebo kozy. „Recept na to, jak pomoct krajině, prostě je, že si každý najde to, co má rád, a to začne chránit,“ shrnuje Vojta, který vnímá záchranu hmyzu jako součást záchrany přirozené podoby krajiny jako celku.

Vymírání může hrozit i nám v souvislosti s klimatickou změnou, jak ji pro příštích sto let načrtnul Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC. „Existuje vědecká studie, která nám dává 5procentní šanci, že nás čeká vyhynutí lidstva, a proto je cílem našeho hnutí masová civilní neposlušnost,“ nastiňuje další z možností, jak reagovat na mizení biodiverzity, zástupce mezinárodního klimatického hnutí Extinction Rebellion pro Českou republiku Arne Springorum. „Když pracujeme na vymírání hmyzu nebo na zavírání uhelných elektráren, jsou to vždycky jenom dílčí problémy našeho největšího problému, kterým je náš ekonomický systém,“ uzavírá Springorum svoji výzvu k občanské aktivizaci.

Co je pro hmyz v české krajině nejhorší? Jak může každý z nás přispět k záchraně biodiverzity a zastavit vymírání hmyzu? A proč je vlastně hmyz tak důležitý? Pusťte si celou reportáž.