Market v Czechingu 2019: Chtěli bychom přitáhnout zahraničí do Česka

Market
Market

Kapela Market si podle svých slov ze všeho nejvíc potrpí na vlastní nezávislost. Pražskou kytarovou scénu po vydání loňské nahrávky oslovili nejen svým živým vystupováním, ale i DIY přístupem. Společně s dalšími nominovanými v soutěži Czeching vystoupí 22. června na stagi Radia Wave na festivalu Metronome.

Pronikavý zpěv, vlivy současné britské kytarové scény a dravé koncerty, to všechno jsou Market. Na desce Art Star kapela balancuje mezi žánry, od indie a art rocku až k improvizačním prvkům free jazzu. Za krátkou dobu své existence si kapela vysloužila pověst energických a opravdu živých koncertů. To potvrdila i nominace v kategorii objev roku na hudebních cenách Vinyla. Market tak minulý rok rozvířili vody českých kytarovek jako úkaz, který přesně ví, co chce a kam míří. V žižkovském klubu Bike Jesus jsme se bavili s kytaristou Jakub Šponerem a bubeníkem Markem Amiridisem.

Profil kapely Market a další informace o projektu Czeching naleznete zde.

Ve vaší hudbě je hodně slyšet zvuk současného britské indie. Na desce Art Star používáte postupy z art rocku, indie, přecházíte i do free jazzu. Jaká byla vaše první hudební inspirace?

Jakub: První inspirace určitě sahá k britskému indie rocku, na tom jsme všichni vyrostli. Ale spíš než současná britská scéna je nám teď inspirací vlastně úplně všechno. V kapele posloucháme od r´n´b přes rap až po taneční hudbu, kytarovou hudbu nebo jazz.

Marek: Snažíme se kombinovat všechno. I proto je pro nás těžké popisovat to, jaký hrajeme styl. Je to stejně variabilní jako všechny naše inspirace.

Desku jste vydali na vlastním labelu Verify Yr Age. Jak byste pro začínající kapely popsali vaši zkušenost s prvním nahráváním?

Marek: Celou desku jsme dělali doma. Ve studiu vůbec nenahráváme. Všechno si děláme sami, stačí nám počítač, mixák, nástroje. Líbí se nám DIY a trochu špinavější zvuk, který obnáší to, že si člověk nahrává hudbu sám. To naši hudbu vlastně i dost definuje, jsme spokojeni s tím, že to není úplně čisté, a díky tomu, jak na všem děláme sami, zůstanou nahrávky autentické.

Jakub: Myslím si, že v dnešní době ani nepotřebuješ studio. Celou desku může nahrát na dobré úrovni v podstatě každý – stačí zvukovka, kytara, kombo a může všechno snadno vzniknout doma. Přesně tak jsme nahráli i Art Star.

Jaký je váš koncertní cíl?

Jakub: Určitě bychom chtěli hrát v zahraničí. Hlavně bychom ale chtěli skrz náš label Verify Yr Age zahraničí dotáhnout do Česka. Aby lidi ze zahraničí jezdili na koncerty sem, aby poslouchali českou hudbu. Jinak si ale každého koncertu vážíme úplně stejně. Spíš preferujeme i menší místa a menší prostory.

Co očekáváte od publika v zahraničí a v Česku? Očekáváte nebo vnímáte nějaký rozdíl? Zmínili jste, že chcete do Česka přitáhnout zahraniční fanoušky.

Marek: To, že je chceme přitáhnout k nám, neznamená, že chceme, aby sem všichni jezdili poslouchat nás, ale to, že se začnou zahraniční posluchači, producenti a promotéři zajímat o českou hudbu obecně a že bude česká scéna specifická natolik, že bude vzbuzovat zájem. Chceme, aby už nefungoval model „Češi se snaží prorazit v zahraničí“, ale aby si sem přirozeně lidé jezdili poslechnout dobrou hudbu.

Jakub: V Česku je spousta kapel, a to nejen v Praze nebo v Brně, ale i v menších městech, které mají totální šanci zaujmout zahraniční publikum. Je to prostě o tom, aby se vědělo, že něco takového u nás je. Aby v zahraničí bylo jasné, že tu jsou super kapely.

Jak vnímáte jazyk současné české kytarové scény? Pražské kapely jako Role, Dukla, Good Times Only a další se obrací zpátky ke zpívání v češtině. Myslíte si naopak, že je pro kapelu zpěv v angličtině výhoda?

Jakub: Nebudeme si hrát na to, že zpěv v angličtině není výhoda. Ale zároveň u kapel, které zpívají česky, jako třeba v případě Dukly, je vidět, že se lidi dokážou s hudbou ztotožnit víc. Což vychází z tradice folkařů, kteří jsou populární i s třemi akordy, ale každý si zpívá jejich text a pak se v něm najde. V angličtině to přirozeně není tak jednoduché. Pro mě osobně je ale třeba mnohem důležitější hudba, sám poslouchám kapely v jazycích, kterým nerozumím, a dokážu si to užít úplně stejně. Jako zásadní výhodu bych to tedy úplně neviděl.

Pražská pětice Market: Spojení art rock nám nic neříká

Kapela Market

Autoři jednoho z nejosobitějších debutů současné tuzemské alternativní kytarové scény s názvem Art Star a zároveň kapela nominovaná na objev roku cen Vinyla ve své tvorbě balancuje na hranici popu a indie rocku. „Pod spojením art rock si nic konkrétního představit nedokážeme,“ říkají Market a dodávají, že žánrově se nechtějí vázat a stylová eklektičnost je jim z principu vlastní.

Jaký je váš vztah k hudebním hitparádám a soutěžím, když se teď jedné účastníte?

Marek: Nejsem jejich největší fanoušek. Beru to tak, že soutěž je třeba dobrá pro zviditelnění na začátku, ale stejně je pak nejdůležitější, jak kapela zní a co dělá, na jakémkoliv umístění potom vlastně nezáleží.

Jakub: Já si naopak myslím, že soutěže mají velký smysl. Vidím kapely, kterým už v minulosti dost pomohly a které by se bez nich nedostaly tam, kde jsou. Ale je samozřejmě nutné brát soutěže s rezervou, vždycky jde na prvním místě o hudbu, a pokud existuje dobrá kapela, tak se prostě prosadí.

Co Market naživo? Jaká je nejsilnější stránka vašeho živého vystupování?

Marek: Hodně lidí nám říká, že nám závidí, že jsme na pódiu jako parta kamarádů, která si ten koncert totálně užívá mezi sebou. Koncert si prostě užijeme často víc my než lidi dole a to nás dost baví. Hlavně kvůli energii, která proudí z toho, že se na sebe při hraní díváme, zasmějeme se, když někdo něco zkazí, a hrajeme dál. Nejsilnější stránkou našich koncertů je asi upřímná energie, která z nás při vystupování jde.

Jakub: U spousty kytarové hudby, v rámci žánru, je důležité vidět kapelu naživo. Protože energie je často mnohem větší a silnější než na nahrávkách. Znám spoustu kapel, třeba z Prahy, které zní na koncertech stokrát osobitěji. Nás živé hraní hrozně baví – máme vytvořený kroužek, z kterého všichni čerpáme energii, díváme se na sebe a z toho pramení i to, že jsme často otočeni k lidem zády. Vzájemný kontakt potřebujeme, jinak by to vůbec nefungovalo.

Co je nejlepší a co naopak nejhorší na tom být hudebníkem?

Jakub: Nejlepší je to, že se člověk může vyjádřit a dostat ze sebe energii, která se v tobě hromadí třeba někde v práci u počítače. Na koncertě jde tohle z tebe úplně ven a můžeš se vyřádit. Mě osobně hrozně nabíjí taky to, když slyším, jak za námi někdo přijde po koncertě a má z naší hudby radost. A právě to potřebuju. Kdybychom hráli jenom pro sebe, tak mě to nikdy nemůže tolik bavit.

Marek: Mě nejvíc baví, když jedeme třeba někam mimo Prahu – celá cesta, před koncertem a všechno okolo.

Jakub: Nejhorší je ale celková organizace. Když se kočíruje pět lidí a pět různých názorů. Ale taky fyzická organizace, jako půjčit si auto, dojet někam, nanosit nástroje, domlouvat se na tom, kdo si co všechno půjčí. To mi na tom vadí, samozřejmě bych byl rád jako Prince, aby mi všichni nosili věci. (smích)

Poslechněte si celý profilový rozhovor s kapelou Market, která je nominovaná v letošním Czechingu.