Mayové dnes uctívají jak nebe a zemi, tak Pannu Marii a Ježíše Krista, říká etnolog Jan Kapusta
Antropolog a etnolog Jan Kapusta se vydal do Guatemaly studovat mayskou religiozitu. Výsledkem půlročního pobytu je kniha nazvaná Oběť pro život: Tradice a spiritualita dnešních Mayů.
Mayové dnes podle Kapusty spadají do čtyř náboženských kategorií. Většina z nich se hlásí k oficiálnímu katolicismu nebo k nějaké formě evangelikálních letničních denominací, menší část pak k mayskému tradicionalismu a mayskému spiritualismu. Co tyto dva poslední pojmy znamenají?
„O mayském tradicionalismu samotní Mayové mluví jako o ‚costumbre‘, tedy o zvyku, obyčeji. Je to něco, co jsme zdědili po předcích, máme to vykonávat a předat další generaci,“ přibližuje definici výzkumník. Z antropologického či etnologického pohledu jde podle Kapusty o kreativní směsici předkolumbovských prvků a evropských katolických. „Jde tedy o nové náboženství, kde Mayové uctívají jak Pannu Marii a Ježíše Krista, tak nebe a zemi nebo hory a jezera, a pokládají je za božstva.“
Mayský spiritualismus se rozvíjí v posledních dvaceti až třiceti letech. „V tomto případě mají spiritualisté pocit, že očišťují ty nánosy křesťanské nebo koloniální a snaží se navrátit k nějaké původní, autentické, ryzí spiritualitě předkolumbovských časů,“ vysvětluje Kapusta. A dodává, že jak to obvykle při náboženské revitalizaci bývá, nikdy to není návrat k něčemu čistě minulému.
Jaké rituály dnešní Mayové provádějí? Co obětovávají a proč? Jak jejich život ovlivňuje turistika a západní ezoterismus? Poslechněte si nový Hergot!.
Související
-
Pro dnešní Maye není mezi křesťanstvím a tradiční vírou rozpor, říká básnířka a mayoložka
Slovenská básnířka a mayoložka Veronika Dianišková dělala terénní výzkum na guatemalských vysočinách, kde se zabývala spiritualitou mayských žen.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.