Méně sněhu v Alpách. Jak vypadá udržitelné lyžařské středisko? Cestu hledají v italské Carezze
Budoucnost alpského lyžování není růžová, bohužel ani bílá. Alpy se oteplují dvakrát rychleji než průměr a provozovatelé na to musí reagovat. Carezza je menší horské středisko v údolí Eggental v Jižním Tyrolsku půl hodiny jízdy od Bolzana. Ředitelem střediska je bývalý profesionální lyžař Florian Eisath. Jeho otec Georg začal v roce 2012 snižovat ekologickou stopu soukromého ski areálu, který je v tuto chvíli na papíře klimaticky neutrální. Co to znamená?
Jako bývalý profesionální lyžař jezdil Florian Eisath během své kariéry často po horách a v létě trénoval na ledovci. V roce 2003 dostaly podle jeho slov ledovce dost zabrat od horkého léta. V zimě se postupně objevoval déšť a vyšší teploty. S rokem 2003 si prý uvědomil, že klimatická změna je něco reálného.
O dvacet let později Florian vede malé rodinné středisko v údolí Eggental, které zdědil po otci. Eggental se profiluje jako environmentálně uvědomělé a progresivní alpské údolí pod impozantními štíty Rosengarten a Latemar. Od mezinárodní organizace Global Sustainable Tourism Council obdrželo údolí jako jeden z pěti italských regionů certifikát udržitelnosti.
Strategie orientovaná na budoucí vývoj Eggental 2030 pracuje s vizí turismu, který smysluplně propojuje ekologii, společenství i ekonomický profit. Podobně se snaží udržitelnost vyvažovat i ve svém byznysu Florian. Jeden z probíhajících projektů v Eggentalu si dal za cíl zdánlivou samozřejmost, propojit lokální pěstitele zeleniny a chovatele hospodářských zvířat s restauracemi a hotely v údolí.
Carezza v tomto duchu navazuje. „Provozovat skiareál není tak energeticky náročné, jak se obvykle prezentuje. Spotřeba se zvýší asi na 150 hodin v roce, kdy vyrábíme technický sníh,“ říká Florian na naší schůzce v cool hotýlku těsně pod sjezdovkou, kde ještě před pár dny probíhal závod Světového poháru ve snowboardingu.
Výroba technického sněhu nebo provozování vleků spotřebovává elektrickou energii, tu ale v Carezze mají kompletně z obnovitelných zdrojů a většinu z nedaleké hydroelektrárny. V Carezze si měří uhlíkovou stopu – největší podíl emisí mají sněžné rolby a vytápění. Na druhém místě je překvapivě stravování asi sedmdesáti zaměstnanců, kteří mají dvakrát až třikrát týdně na talíři maso.
Klíčem k úsporám jsou technologie. Rolby jsou osazeny nejnovějšími pohonnými jednotkami, které mají naprogramovanou trajektorii tak, aby se při rolbování trasa nepřekrývala. Horší je to podle Floriana se stravou zaměstnanců, kteří o maso nechtějí přijít.
Kde se uhlíková stopa snížit nedaří, nastupují kompenzace – takzvané offsety - ve spolupráci s organizacemi, které zajišťují klimaticky pozitivní zásahy do ekosystémů.
Mají lidé v horských oblastech Dolomit ekologické smýšlení v krvi? Jaké tři pilíře udržitelnosti jsou pro alpské turistické destinace důležité? Jak se dá řešit emisně náročná doprava do rezortu osobním automobilem? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
