Mít se o koho opřít. Družstvo mladých lidí hledá ve staré vile nové formy komunitního soužití

Mladí dospělí podle výzkumu Sociologického ústavu AV ČR zažívají souběh krizí. Jednou z nich je krize bydlení. Když sečteme drahé nájmy a environmentální krizi, máme tu výchozí bod k pokusům o alternativní způsoby bydlení a o soužití, které překračují nukleární rodinu v domku na předměstí. Vznikají iniciativy jako Sdílené domy, které sdružují družstva založená za účelem sdílení nákladů na bydlení. Součástí Sdílených domů je i sociální družstvo Vzletný racek, které se snaží oživit historickou vilu v Děčíně. Kromě rekonstrukce střechy, která vilu Diana čeká, vyrůstá před domem komunitní zahrada a po dvoře pobíhají slepice.

„Družstvo má devět členů, ale aktivně participuje asi dvanáct lidí. Nemovitost nevlastníme my jako jednotlivci, ale družstvo. Kdybychom ji chtěli prodat, tak členové si můžou rozdělit jen 30 % zisku. Je to způsob, jak vyčlenit nemovitost z trhu,“ popisuje právní náležitosti vlastnictví v družstvu Lída Böhmová. Síť Sdílené domy je pro družstevnictví důležitá taky proto, že výhledově domy mohou ukládat nějaké peníze a poskytovat půjčky podobným projektům, protože banky by družstvu nepůjčily.

Čtěte také

Pěstovat ředkvičky a dobré vztahy. Obliba komunitních zahrad pořád roste

„Barák jsme kupovali, protože jsme chtěli vytvořit další prostor pro sociální hnutí v České republice. Už jsme pořádali nějaká čtení nebo kulturní akce pro přátele. Hlavně jsme ale loni dělali brigády, protože je tu hodně práce,“ popisují Lída s Evou Lédlovou ambice domu, který nemá sloužit jen k bydlení, ale jako zázemí pro široké spektrum kulturních aktivit, různé spolky, sousedské setkávání nebo jako místo pro vyjednávání spravedlivé transformace v uhelném regionu a prostor pro iniciaci komunitní energetiky.

„Tuhle zimu jsme vytápěli sice na minimum, ale plynem, což je pro nás neudržitelné. Téma energetické chudoby je aktuální. Když je člověk ve studeném prostoru, tak to mění způsob, jak žije. Hledáme cesty, jak to dělat šetrněji, abychom zdrojů spotřebovávali co nejmíň. Zajímá nás komunitní energetika,“ říká Marika Volfová.

Čtěte také

Skromnost je vždycky dobrovolná. Přírodní zahrada a ekologická práce Mojmíra Vlašína

„Vlastnictví je hodně individualizované a zaměřené na rodinu. Přijde nám důležité hledat nějaké jiné formy vlastnictví, a proto máme družstvo. Jak se nám v tom bude žít, to se uvidí časem. Chceme věci sdílet a moct se na sebe spolehnout a tím být odolnější. Ve chvíli, kdy jako společnost čelíme mnoha různým krizím a tlakům, tak víme, že se potřebujeme navzájem a tohle je jedna z forem podpory,“ dodává.

Co plánuje družstvo Vzletný racek ve vile Diana vybudovat? Co se bude pěstovat v komunitní zahradě? Proč družstevnictví reprezentuje potřebu rozvíjet jiné typy soužití? Poslechněte si celé Podhoubí.