Pěstovat ředkvičky a dobré vztahy. Obliba komunitních zahrad pořád roste
Češi jsou nejen výborní houbaři, ale i zahrádkáři. Zahrádkaří za domy, na chatách, v koloniích a od konce první dekády 21. století i v komunitních zahradách. V takových společných zahradách se nepěstují jen ředkvičky, ale hlavně sousedské vztahy. Komunitní zahrady rostou převážně ve větších městech, jen v Praze jich je kolem šedesáti. Jednou z nich je i MetroFarm na Císařském ostrově kousek od Stromovky.
„Zahrádkaření je v Česku fenomén, který jinde v takovém rozsahu nenajdeme. Asi polovina obyvatel si něco sama pěstuje nebo má k domácím výpěstkům přístup,“ uvádí Jan Macháč z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který na tenhle typ organizovaného zahrádkaření dělá výzkum spolu s Lenkou Dubovou. „Je to skutečně o komunitě. Sdílí tady nářadí, učí se navzájem, jak pěstovat – lidé tu mají trochu blíž k přírodě,“ ilustruje některé motivace pro zakládání zahrad na území větších urbanistických celků, kde volného prostranství neustále ubývá, Macháč.
„V Praze jich je kolem šedesáti. V mapě komunitních zahrad Kokozy mapko.cz jich najdeme asi sto čtyřicet po celé České republice, ale odhadujeme, že jich bude mezi sto padesáti a dvěma sty,“ říká Anna Černá ze sociálního podniku Kokoza. Na MetroFarmě mezi čistírnou odpadních vod a dvěma rameny Vltavy pronajímají asi sto sedmdesát záhonků, komunitní políčko, chovají slepice, kozy a včely.
Kromě jiných aktivit tu Vendula Donátová rozpěstovává sazeničky ve své zeleninové školce Kultivarium. „Dneska děláme rajčata, papriky, košťálovou zeleninu, špenát, teď šly do země pórky. Je důležité to mít pestré. Když se nepovede jedna věc, tak se povede jiná,“ říká Vendula, zatímco plní buňky substrátem a sází do nich semínka.
„Ze všech zeleno-modrých adaptačních opatření měst na změnu klimatu komunitní zahrady nejvíc integrují lidi. Zjistili jsme, že pěstování je většinou jen vstupní motiv. Lidé u toho zůstávají hlavně kvůli té komunitě. Také je to dobré místo, kam se dá chodit s dětmi a ukázat jim, jak vzniká jídlo,“ shrnuje některé poznatky společenskovědního výzkumu komunitních zahrad Jan Macháč. Komunitní zahrada je elegantním způsobem, jak zahnat nudu, potkat se s lidmi a skrze pěstování vytvořit místo pro biodiverzitu uprostřed vyprahlých betonových zákoutí města.
Kde se vzal trend zakládání komunitních zahrad? Jaké ekosystémové služby komunitní zahrady městům poskytují? Jak se snoubí adaptace na změnu klimatu a tříbení sousedských vztahů? Pusťte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
