Móda, která neexistuje. Digitální oblečení nezabere místo v šatníku a šetří zdroje
Oblečení musí nějak vypadat, umožnit pohyb a zakrýt a zahřát, co je potřeba. Digitální móda může zahřívání nechat stranou, protože se nosí jen na fotkách a ve videích. 3D šaty, boty a doplňky od návrhářů nosí čím dál tím víc osobností a jejich avatarů. Navštívili jsme první workshop v Česku, na kterém se digitální šití učili návrháři, scénografové a umělci.
„Pracuji s virtuální realitou a současným tancem. Nikdy jsem moc neřešil kostýmy, ale dovedu si představit, že by mohly vznikat zajímavé kusy, které by reagovaly na pohyb,“ popisuje digitální umělec Andrej Boleslavský. 3D módu se přišla naučit i absolventka UMPRUM, návrhářka Lay Sedláková: „Ráda bych prostřednictvím digitálních modelů testovala trh. Dá se na nich přes web a sociální sítě realisticky ukázat, jak by třeba na konkrétním kabátu vypadaly různé barvy,“ popisuje Lay. Doufá, že díky tomu ušetří čas a materiál a vyhne se výrobě věcí, které by se nakonec neprodaly.
Jestli jste zvědaví, jak digitální módu nosí vlivné avatarky, podívejte se třeba na českou hudebnici NIVVA, které tento týden vychází debutové EP. Ke známým zahraničním avatarkám patří Lil Miquela a Shudu.
Podle designérky Žil Vostalové ze studia Ofform3D kupuje digitální módu čím dál tím víc lidí. Nepracuje se s ní jen v e-shopech, ale také v hudebních videoklipech nebo na obalech hudebních alb.
Poslechněte si, jestli je digitální móda levnější než reálná, v jakém smyslu je udržitelnější a jak do ní designéři své zákazníky oblékají.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
