Mohou hudba a fanziny položit režim? Luk Haas pomáhá šířit punkové nadšení bující v diktaturách

2. květen 2023

Francouzský světoběžník a antropolog Luk Haas se celý život věnuje punkovým subkulturám doslova po celém světě. Jeho zájem o přímočarou hudbu a poselství, která s ní přímo souvisí, vyvolala návštěva komunistického Polska, psal se rok 1983 a jemu bylo dvacet. O tři roky později dorazil i do Československa a o svém výletu tehdy napsal do proslulého amerického fanzinu Maximum Rocknroll.

Co začalo náhodným hledáním punkového podhoubí, skončilo jako článek, který na zdejší podzemní scénu zamířil pozornost lidí žijících podobnou hudbou na Západě. V uplynulých čtyřiceti letech Luk navštívil desítky zemí, byl v Severní Koreji, Číně, Indonésii, Turecku, Nepálu, Východním Timoru a nejen proto není v jeho silách sledovat dění ve všech zemích třeba i poté, co se tamní režim změní.

K české hudbě si ale uchovává vřelý vztah a dodnes sleduje, co se dělo a děje v okruhu jmen jako Romek Hanzlík anebo Miroslav Vaněk. Napojení na zdejší hudebníky ostatně není v jeho případě čistě fanouškovské – ještě před pádem Železné opony pomáhal šířit hudbu lokálních kapel na svém labelu Ukrutnost.

Luk je pamětníkem klasické korespondenční výměny hudby na kazetách – ještě než se začal zajímat o společenské zákonitosti, byl hudebním fanouškem. A zájem o hudbu, která posouvá – a metaforicky i otevírá – hranice a zkoumá vyjadřovací prostředky, si udržel dodnes.

Co pro Luka Haase spojuje pankáče nucené žít v autoritářských režimech a diktaturách? Jak vzpomíná na nástup rockové hudby v Číně 90. let? Kolik jazyků umí, a kolikrát je tedy člověkem? A mohou novinářská práce a hudba pomoci se svrháváním diktátorů?

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.