Moqwai nahráli nové Rave Tapes

Druhé místo v kategorii Nejlepší audiokniha – mluvené slovo mimo kategorie obsadila nahrávka vybraných kapitol z knihy Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala. Tu mohli posluchači slyšet v aplikaci mujRozhlas nebo na webu Radia Wave. Desetidílná audiokniha s podtitulem „Na životech feťáků záleží” přinesla autentické příběhy lidí spojených s pervitinem a nabízí silný společenský přesah. Úspěch této nahrávky potvrzuje, že i náročná a aktuální témata mají v audioknižní tvorbě své pevné místo.

Vzhledem k tomu, že se audiokniha Piko umístila na předních příčkách, bude posluchačům na webu Radia Wave opět zpřístupněna, a to od čtvrtka 23. dubna po dobu osmi týdnů.

Úspěch titulů vyrobených Českým rozhlasem a vydaných Radioservisem mimo jiné ukazuje na nezastupitelnou roli Českého rozhlasu v tvorbě pro děti a mládež. Právě v této kategorii se rozhlasová díla umisťují v Audioknize roku pravidelně.

V kategorii Nejlepší audiokniha pro děti a mládež zvítězil dobrodružný seriál Báry Dočkalové Kost, druhé místo získal horor Terezy Verecké Lyžák. Ten zároveň zvítězil v kategorii Nejlepší zvukový design – dramatizace. Ve stejné kategorii obsadil třetí místo mysteriózní hororový thriller Jana Vejnara Šum, taktéž z produkce Českého rozhlasu.

Výrazného uznání se dočkala dramatizace Čapkova Krakatitu, která skončila druhá v absolutním pořadí.

Nejlepší díla vybíraly ze 124 přihlášených titulů od 29 vydavatelů dvě odborné poroty složené z celkem 24 členů, slavnostní vyhlášení proběhlo ve čtvrtek 23. dubna v prostorách kulturního centra La Fabrika.

Jak přitažlivé, ale zároveň problematické může být spoléhání na AI ve zdravotnictví, ukazuje příběh Abi, který popsal britský web BBC. Abi říká, že jí chatbot pomáhá lépe filtrovat informace. Na rozdíl od klasického vyhledávání na internetu, které ji často zavede k nejhorším možným scénářům, jí AI nabízí strukturovanější a klidnější pohled. „Je to trochu jako řešit problém společně s lékařem,” říká.

V jednom případě jí chatbot pomohl správně vyhodnotit příznaky infekce močových cest a doporučil návštěvu lékárníka, kde dostala antibiotika. Abi tak získala potřebnou péči bez pocitu, že „zbytečně zatěžuje zdravotní systém”.

Jenže zkušenosti nejsou vždy pozitivní. Po pádu na túře, kdy si silně narazila záda, jí AI doporučila okamžitě jet na pohotovost s podezřením na vážné vnitřní zranění. Po několika hodinách čekání v nemocnici se ukázalo, že její stav nebyl vážný. „Bylo to jasně špatně,” uzavírá.

Podobné případy vyvolávají obavy i mezi odborníky. Hlavní lékař Anglie profesor Chris Whitty varoval, že odpovědi AI nejsou zatím dostatečně spolehlivé a často jsou „sebejisté, ale chybné“.

Pokud chatbot dostane kompletní a přesné informace, dokáže být podle únorové studie z Oxfordské univerzity přesný až z 95 procent. Při reálném užití však lidé informace sdělují postupně, neúplně nebo nepřesně, říká výzkumník Adam Mahdi. V takových situacích podle něj klesá přesnost odpovědí na pouhých 35 procent. To může mít vážné důsledky.

Jiná analýza, kterou tento týden provedl kalifornský Lundquist Institute for Biomedical Innovation, ukázala, že i chatboty mohou šířit dezinformace. Autoři použili záměrně náročný přístup, při kterém byly otázky formulovány tak, aby vybízely k poskytnutí nesprávných informací, čímž chtěli otestovat odolnost těchto systémů. Testovány byly chatboty Gemini, DeepSeek, Meta AI, ChatGPT a Grok. Více než polovina odpovědí byla v určitém smyslu klasifikována jako problematická.

Za iniciativou k bojkotu soutěže s oficiálním názvem Eurovision Song Contest stojí kampaně No Music For Genocide a Palestinian Campaign for the Academic & Cultural Boycott of Israel, které kritizují účast Izraele v soutěži od roku 2024. Ve svém nynějším prohlášení vyzývají pořadatele European Broadcasting Union (EBU), aby z letošního ročníku vyloučila izraelskou veřejnoprávní stanici KAN. Informoval o tom web Euronews.

Autoři dopisu tvrdí, že Izrael je „již třetím rokem oslavován na pódiu navzdory probíhající genocidě v Gaze”, a poukazují na rozdílný přístup oproti Rusku, které bylo ze soutěže vyloučeno v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. „Odmítáme mlčet, když izraelské násilí umlčuje palestinské životy,” uvádí se v dopise.

Dopis vyjadřuje podporu Palestinské kampani za akademický a kulturní bojkot Izraele, která již od roku 2024 vyzývá k bojkotu Eurovize. Kampaň „No Music for Genocide” neboli Žádná muzika pro genocidu vznikla v loňském roce. Mnozí hudebníci, jako Caribou, Hayley Williams, Dry Cleaning, Lorde nebo Björk tehdy zablokovali přístup ke své hudbě v Izraeli, připomněl web Pitchfork.

Organizátoři iniciativy rovněž ocenili některé země, včetně Španělska, Irska, Slovinska, Nizozemska a Islandu, za jejich rozhodnutí z letošního ročníku odstoupit, stejně jako umělce, kteří se zavázali soutěže neúčastnit.

EBU své rozhodnutí ponechat Izrael v soutěži opakovaně obhajuje a obvinění, že uplatňuje dvojí metr, odmítá. Soutěž Eurovision Song Contest 2026, která patří mezi nejsledovanější hudební události světa, se letos uskuteční ve Vídní. Finále je naplánováno na 16. května 2026.

Benátky se podle listu Financial Times staly symbolem naléhavé potřeby přizpůsobit města důsledkům oteplování planety. Výzkum ale varuje, že mezinárodní úsilí o snížení emisí skleníkových plynů je „hrubě nedostatečné“. „Je nezbytné začít uvažovat o radikální transformaci Benátek,“ uvádí autoři studie s tím, že bez adaptace město jednoduše zanikne.

Vědci porovnávali čtyři možné strategie pro příštích 200 let: mobilní bariéry, prstencové hráze, úplné uzavření Benátské laguny nebo trvalé přestěhování celého města.
„Neexistuje žádná možnost, která by splnila všechny cíle najednou,“ vysvětluje vedoucí studie Piero Lionello z Univerzity v Salentu. Každá strategie podle něj něco zachrání – například historické jádro, ekosystém nebo ekonomiku – ale vždy za cenu obětování něčeho jiného.

Pokud svět dokáže rychle snížit emise, hladina moře v Benátkách by mohla do roku 2100 stoupnout o přibližně 42 centimetrů. V nejhorším možném scénáři však vědci počítají se vzestupem až o 1,8 metru. Současný systém 78 mobilních bariér (známý pod zkratkou MOSE) přestane podle Lionella stačit v momentě, kdy hladina stoupne o více než půl metru.

Aktivace systému MOSE má výrazný ekonomický dopad. Každé vysunutí bariér podle listu The Guardian vyjde město na více než 200 000 eur (přes 5 milionů korun). Zároveň se tím zastaví veškerá námořní doprava proplouvající úžinou Malamocco do přístavu Marghera. Během letošního benátského karnevalu byly zábrany vysunuty šestadvacetkrát během pouhých tří týdnů, což město stálo přes 5 milionů eur.

Aby toho nebylo málo, úroveň terénu v Benátkách v současnosti klesá přibližně o 1 mm za rok v důsledku přirozených posunů půdy. To v minulosti ještě zhoršila lidská činnost, jak připomíná server Euronews, konkrétně odčerpávání podzemní vody zpod laguny. Dnes už je ovšem zakázáno.

Pokud hladina stoupne výše, Benátky by musely být od moře izolovány permanentními hrázemi. To by však v praxi znamenalo konec Benátek jako přístavního města a pravděpodobně i devastaci unikátního ekosystému laguny.

Vzhledem k tomu, že výstavba takto obřích projektů trvá 30 až 50 let, je včasné plánování klíčové. „Pokud se začne příliš pozdě, další linie obrany nemusí být připravena včas. Riziko tedy není jen fyzické, ale i institucionální,“ řekl Piero Lionello pro Financial Times.

I přes to, že hodně z nich mají nastavená bezpečnostní pravidla, stále nesou „potenciál pro fyzické, psychické i mezilidské poškození,“ varují podle agentury AP vědci v odborném časopise JAMA Network Open. V USA nejsou psychedelika federálně schválena, to se však může brzy změnit. Prezident Donald Trump v sobotu podepsal exekutivní příkaz, který ukládá Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby urychlil posuzování látek vykazujících potenciál pro léčbu posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

Jediná látka, která dosud před FDA stanula – MDMA – byla v roce 2024 jako lék na PTSD zamítnuta kvůli obavám o bezpečnost a účinnost. Psychiatr John Krystal z Yaleovy univerzity upozorňuje, že by se k psychedelikům mělo přistupovat jako k „vážnému lékařskému zákroku s riziky, která je třeba pečlivě řídit“.

Prakticky všechny drogy nabízené na těchto pobytech – včetně lysohlávek, ayahuasky, MDMA či LSD – jsou podle amerického federálního práva nezákonné. Firmy to ne vždy přiznávají, nebo se odvolávají na výjimky pro náboženské organizace.

„Zájezdy“ se konají v zemích jako Peru nebo Brazílie, kde ayahuasku domorodé kultury využívají po staletí. Odborníci ale varují, že neexistují žádné jednotné standardy pro to, jak jsou účastníci prověřováni nebo sledováni.

Klíčovým krokem je vyřazení lidí s vážnými diagnózami. Více než polovina zkoumaných pobytů sice vylučuje lidi se schizofrenií, protože drogy mohou jejich stav zhoršit, ale firmy se spoléhají pouze na pravdomluvnost klientů. To je riskantní – lidé toužící po pomoci mohou informace zamlčet, aby nebyli odmítnuti.

Téměř 90 % pobytů vyžaduje, aby účastníci předem vysadili antidepresiva. Tato „očistná období“ trvají jeden den až šest týdnů. Lékaři však varují: bezpečné vysazování léků typu Prozac může trvat i tři měsíce a vyžaduje odborný dohled.

Použití psychedelik v Česku zkoumají vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) u pacientů s roztroušenou sklerózou. Lidé s touto diagnózou se nyní mohou hlásit do studie NUDZ. S roztroušenou sklerózou žije na světě asi 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V ČR se s tímto onemocněním léčí více než 20 000 pacientů. Řada z nich má i příznaky deprese nebo úzkosti.

Podle magazínu The Economist v propagandistické bitvě s USA momentálně vítězí íránská diktatura. Tým podporující íránský teokratický režim denně zveřejňuje videa vytvořená umělou inteligencí, která zesměšňují Donalda Trumpa. Podle analýzy Institute for Strategic Dialogue nasbíraly tyto sítě na platformě X za první měsíc války přes miliardu zhlédnutí. Přestože režim v Teheránu není známý smyslem pro humor, jeho nová videa jsou vtipná a vykazují hlubokou znalost západní kultury.

Hudebním podkladem je obvykle dunivý rap s anglickými texty. Postavy jsou často z Lega. Trump je vykreslený jako ješitný, zbabělý lhář, který vyhlašuje vítězství, i když mu – doslova – hoří kalhoty. Pete Hegseth, americký ministr války, je zobrazen jako zvracející opilec s tetováním křižáků. Írán podle magazínu Economist hraje se svými kartami obratně. Namísto tradičního skandování „Smrt Americe“ videa zdůrazňují kritiku Trumpa, která rezonuje u globálního publika.

Při bližším pohledu je propaganda do očí bijící. Íránské síly jsou vykreslovány jako hrdinné, ačkoliv režim zmasakroval tisíce vlastních lidí. Teherán ve videích věčně vítězí a ničí americké základny a mrakodrapy v Zálivu, které ve skutečnosti sotva ožehly. Hemží se to i odkazy na konspirační teorie populární na Blízkém východě i na Západě, například že Ameriku ovládají Ilumináti. Americké ministerstvo zahraničí mívalo úřad, který čelil nepřátelské propagandě, ale Trumpova administrativa ho loni zrušila.

Britské BBC se podařilo dohledat tým lidí, kteří za propagandou stojí a natočit s nimi rozhovor. Říkají si Explosive Media tvoří méně než deset lidí, kteří používají grafiku ve stylu Lega, „protože je to světový jazyk“. Lídr skupiny přiznal, že Íránský režim je jeho zákazníkem. Účty íránských a ruských státních médií na síti X je pravidelně sdílejí milionům sledujících.

Madonna při koncertu na pódiu uvedla, že jde o stejný korzet, stejné boty a stejnou bundu, které měla na sobě na svém prvním vystoupení na Coachelle v roce 2006. Outfit jí byl ale po vystoupení odcizen.

V prohlášení zveřejněném v pondělí 20. dubna na jejím Instagramu pak zpěvačka vysvětlila, že oblečení, které měla na sobě během pátečního večerního vystoupení, pochází z jejího „osobního archivu“ a po skončení show se jí ztratilo. Uvedla, že jí chybí i další kousky ze stejné doby. Za jejich bezpečné navrácení teď nabízí odměnu.

Podle deníku Guardian, to pro zpěvačku není jen oblečení, ale je to součást její historie. Stalo se tak poté, co zpěvačka na festivalu oznámila, že pokračování jejího alba Confessions On A Dance Floor vyjde 3. července.

Zpěvačka Madonna zahájila svou kariéru v 80. letech a získala řadu ocenění, včetně sedmi cen Grammy a dvou cen Brit Awards. Třináct jejích singlů bylo číslo jedna v britských hitparádách a hned dvanáct alb dosáhlo první příčky na britském žebříčku alb.

Ben Collins, generální ředitel společnosti The Onion, potvrdil serveru Variety podrobnosti o novém plánu společnosti. Převzít kontrolu nad Infowars by měl na základě dohody s Gregorym Milliganem, kterého insolvenční soud jmenoval správou webu Infowars.

Podle podmínek dohody by mateřská společnost Global Tetrahedron firmě Onion platila 81 000 dolarů měsíčně za licenci na doménové jméno infowars.com a související duševní vlastnictví včetně jména, jak poprvé uvedl deník New York Times. Dohoda by platila šest měsíců s možností prodloužení o dalších šest měsíců. Před vstupem v platnost musí dohodu schválit soudce.

Webový portál Infowars se stal zásadním hráčem v šíření konspiračních teorií, fake news a krajně pravicového obsahu na internetu. V roce 2017 měl s deseti miliony návštěvníků týdně dokonce větší čtenost než zavedené portály jako Economist nebo Newsweek. Jeho zakladatel Alex Jones nicméně v roce 2022 nechal Infowars zbankrotovat a portál musel jít do veřejné dražby. V roce 2024 vyhrál dražbu známý satirický server The Onion.

Podle Variety, Jones a jeho společnost vyhlásili bankrot na základě žalob o pomluvu, které proti němu podaly rodiny obětí masové střelby v Sandy Hook v Connecticutu. Jones o střelbě opakovaně lhal a šířil nepodložené konspirační teorie. Rodiny v roce 2022 proti Jonesovi vyhrály rozsudky v celkové výši 1,4 miliardy dolarů.

„Nevybíráme si místo narození, barvu pleti ani písmena v pase. Ale vybíráme si, jak budeme žít. Budeme se bránit, nebo nebojovat proti systému, který z člověka dělá kolečko?“ Toto je předehra k vystoupení Pussy Riot, které si evropské publikum může prohlédnout letos na jaře.

Turné odstartovala dívčí skupina 2. dubna v Paříži, se svým multižánrovým představením Riot days plným herecké recitace, elektro hudby, punk rockových skladeb a multimediální tvorby. Představení je založeno na knihách, které napsala bývalá členka Pussy Riot Maria Aljochina. Podle svých webových stránek svou tour povede skupina přes několik evropských států od Nizozemska, Švýcarska, Dánska přes Švédsko, Rakousko a zakončí to vystoupením 6. června v Anglii.

Ruská punková kapela proslula rockovou modlitbou v Chrámu Krista Spasitele, za kterou v roce 2012 účastníci dostali tresty odnětí svobody. V září loňského roku byly členky Pussy Riot v nepřítomnosti odsouzeny k trestům odnětí svobody v rozmezí od osmi do třinácti let za údajné šíření „fake news“ o ruské armádě.

Maria Aljochina byla odsouzena na třináct let a patnáct dní v kolonii, Taso Pletner na jedenáct let a Olga Borisovová, Diana Burkotová a Alina Petrovová na osm let. Jejich „údajným“ zločinem bylo vytvoření hudebního videoklipu „Mami, nesleduj televizi“ vydaném v roce 2022 a protiválečná akce v Mnichově, která se konala po jejich odjezdu z Ruské federace, píše server Euronews.

V prosinci 2025 byla kapela Pussy Riot moskevskými úřady zařazena do kategorie „extremistická organizace“, což vedlo k zákazu všech jejích aktivit v Rusku.