Může být štěstí cestou z deprese? Pozitivní psychologie nabízí změnu úhlu pohledu

Psychologie do značné míry vychází z Freudova přesvědčení, že každý z nás má za sebou nějaké trauma. To určovalo i směr psychoterapie, která rozkrývala to obtížné, co jsme prožili. „Když se nás na začátku psychoterapeutického výcviku ptali, kdo z nás měl šťastné dětství, byl jsem naivní a přihlásil jsem se. Po pěti letech jsem si při stejné otázce uvědomil, jak mě psychoterapie přesvědčila, že mé dětství bylo plné traumat s těžkým dopadem na současný život,“ popisuje vlastní zkušenost klinický psycholog a profesor lékařské psychologie Radek Ptáček.

Domněnka, že by ho prožitá traumata někdy v životě bez patřičné míry náhledu doběhla, by se podle něj potvrdit mohla, ale také nemusela. Na podobných příkladech je vidět rozdíl mezi historicky patologizujícím pohledem psychodynamického přístupu a pohledem pozitivní psychologie, která se stala v posledních letech Ptáčkových tématem. „To, co rozhoduje o naší duševní pohodě nebo nepohodě, je interpretace situace, kterou prožíváme dnes nebo jsme ji prožili dříve,“ vysvětluje podstatu pozitivní psychologie Radek Ptáček.

Podobnou změnu náhledu nabízí i třeba v pohledu na depresivní symptomy, které provází depresivní poruchy a někdy mohou připomínat i naučenou bezmocnost. Podobně jako se dá naučit bezmocnost, dá se naučit i optimistický pohled na svět. „Prostředkem k práci s depresivními pacienty je učit je vidět hezké věci v jejich životě,“ dodává psycholog.