Muži nejsou v krizi, jenom se mění jejich role. Jak s touto proměnou pracuje iniciativa Genderman?

20. červen 2019
Kamil Fila, Nina Fárová a Petr Bittner

Nastal soumrak mužů, nebo se jen někteří zbytečně děsí blýskání na časy rovnější společnosti? U příležitosti vydání sborníku Genderman: Mužství a feminismus jsme si do studia pozvali jak zástupce iniciativy Genderman, tak i loňského „gendermana“, filmového kritika Kamila Filu. Spolu s ním si antropoložka Nina Fárová a sociolog a filozof Petr Bittner povídali nejenom o údajné krizi mužství, ale taky o přístupu konzervativní české společnosti k otázkám feminismu.

„Iniciativa vznikla jako prostor pro muže, ve kterém by se mohli bavit o věcech, které zažívají, které je trápí,“ osvětlila na úvod Nina Fárová úmysl celého projektu Genderman. „Záměrem však nebylo vytvořit nějakou terapeutickou nebo čistě mužskou skupinu, čímž se lišíme od projektů, které už u nás existují. Scházíme se k debatám nejprve v oddělených mužských a ženských skupinách, ale posléze vše diskutujeme i dohromady a dochází k různým debatám nebo i konfrontacím. Samotná anketa Genderman vznikla paralelně, už dříve tu existovala anticena pro sexistické výroky, a my jsme to chtěli nastavit pozitivně a odměňovat muže, kteří ve veřejném prostoru vyjadřují podporu genderové rovnosti.“

Vítězem druhého ročníku ankety se stal Kamil Fila, kterého překvapilo, že další nominovaný, aktivista Jakub Čech, skončil až za ním. „Jakubovi se podařilo rozlousknout poměrně vážný případ sexuálního obtěžování, kdy přiměl několik lidí vypovídat, což mi přišlo jako větší akt občanské odvahy, než jsem projevil já.“ Porota loňského ročníku ocenila Filovu dlouhodobou snahu o demytizaci feminismu. „Vyhlášení mi na měsíc vzalo sociální život, užil jsem si obrovskou internetovou šikanu a zároveň se ozvaly i hlasy, že opět vyhrála tradiční maskulinita, protože prvním gendermanem byl učitel sebeobrany Pavel Houdek a já asi taky úplně neodpovídám té stereotypní představě feministy jakožto androgynní nebo zženštilé bytosti. Především se ale objevili lidé, kteří mě považovali do té doby za někoho ‚v pohodě‘, ale jak se objevila ta nálepka gendermana, tak měli najednou pocit, že je v mém psaní něco nebezpečného. Přitom jsem jenom občas v rámci své práce filmového recenzenta zohlednil jinou perspektivu.“

Samotná existence ankety Genderman si pak vysloužila ještě svéráznější reakce. Petr Bittner vzpomenul vznik uskupení Normalman, za kterým stojí protiimigrační aktivista Petr Hampl. „Ten ohlas odpovídá tomu, jak je společnost rozdělená mezi liberálnější a konzervativnější část. Muž navíc, na rozdíl od žen, nikdy v dějinách nečelil otázkám, co to vlastně znamená jeho gender. Tohle je nová otázka, na kterou se právě snaží konstruktivně odpovídat i iniciativa Genderman. A jako protireakce vzniká třeba Hamplův Normalman, kdy už ten název naznačuje, že by měl být gender něco nenormálního – že jde o nějakého vetřelce, který zvnějšku napadá společnost.“

Vědci mnohokrát tvrdili, že ženy jsou podřadné. Chtěla jsem zjistit pravdu, říká Angela Saini

Angela Saini

Jsou ženy intelektuálně podřadnější než muži, jak si myslel Charles Darwin? Je přirozené, že si holčičky hrají s panenkami a kluci s auty? Britská vědkyně a novinářka Angela Saini ve své knize Od přírody podřadné popisuje, jak se věda snaží už desítky let na tyto a další otázky o rozdílech mezi muži a ženami odpovědět a jak často se vědci nechali unést svými předsudky a ženám přisuzovali podřadné postavení.

A čelí tedy muži nějakému útoku, nějaké krizi? „Muži nepřestávají být v tolika řídících funkcích, že to vlastně nevnímají. Týká se to i mediálního pokrytí, opravdu to bývá osmdesát, devadesát procent. Mám pocit, že někteří pak tu krizi pociťují ve chvíli, kdy se jejich zastoupení sníží jenom o maličko. Svoje privilegium si neuvědomují a i tu malou změnu najednou cítí jako útlak,“ myslí si Kamil Fila.

„Krize mužství je v mediálním prostoru hrozně nadužívaný termín,“ dodává Nina Fárová. „Přichází s ním určitá média, která ten problém na jednu stranu zveličují, a zároveň vůbec nejdou k jeho kořenům. Dochází k rozvolňování rolí, ve kterém se samozřejmě může někdo ztrácet. Ale mluvit o krizi mužství v prostoru, kterému muži stále dominují, je úplně liché.“

Poslechněte si debatu o krizi mužství a iniciativě Genderman.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.