Muži nenávidí ženy a ženy nenávidí muže. Román Červotoč je strhující výpovědí moderního Španělska

13. březen 2024

Feministický horor. Tak nakladatelé popisují španělský román Červotoč autorky Layly Martínez, který na začátku roku vyšel v českém překladu Blanky Stárkové. Právě ona a novinář Tomáš Trněný si přišli do Litu o „španělské senzaci“ popovídat.

„Je to román o pomstě, o zášti, o nenávisti,“ říká v úvodu Blanka Stárková. Podle Tomáše Trněného je Červotoč také o nenávisti vůči ženám. „A taky o nenávisti žen k mužům,“ doplňuje ho překladatelka.

Román vypráví dva lidské hlasy –⁠⁠⁠⁠ babičky a vnučky, a také jednoho nelidského –⁠⁠⁠⁠ tedy domu, ve kterém tato rodina po pokolení žije. Fragmenty příběhů nám napovídají, že se v ději pravděpodobně ocitáme kolem roku 1979-1980, ale některé náznaky ukazují až do devadesátých let a vrací se až do období španělské občanské války ve třicátých letech.

„Text je tématem španělské občanské války prosycený. Je tam spoustu mrtvých, někde zabitých, zastřelených, zakopaných. Ti jsou všichni v románu stále přítomni. To je svědomí a minulost, která stále proniká do přítomnosti,“ říká v Litu Blanka Stárková.

Červotoč se zarývá i do tématu postavení žen ve španělské historii, která má své dopady až do současnosti. „Román nám říká, že svoboda žen a mužů je značně odlišná,“ dodává Tomáš Trněný.

Má být východiskem útlaku nenávist a násilí? Jaké měly postavení ženy ve Frankistickém Španělsku? Jak se román Blance Stárkové překládal a proč je v něm jazyk tak důležitý a strhující? Poslechněte si novou epizodu podcastu Lit.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.