„Mýtus je, že do vody vstupujeme s kdovíjakým potěšením.“ Pandemie odstartovala boom otužování
Otužování během pandemie v Čechách zažilo boom. Když vidíte na sociálních sítích fotky svých přátel v ledové vodě, možná si kladete otázku, proč lidé do studené vody vstupují. Na to hledala Eva Svobodová odpověď v Písku, kde před třemi lety vznikla jedna z mnoha českých skupin otužilců s názvem Ledoborci. Zájem o otužování se podle jednoho ze zakladatelů během pandemie zvýšil. „V tu chvíli to byla jediná možná zábava,“ říká Tomáš.
Pískem přímo z Šumavy protéká temná, klidná a neskutečně studená řeka Otava. To byl i důvod, proč se začala otužovat jedna z členek Ledoborců Monika. „O otužování vůbec nešlo. Já jsem spíš plavec. Vzhledem k té nádherné Otavě jsem se snažila plavat co nejdéle v tom přírodním. Pak mě známá propojila s touto skupinou, která mě minulý rok provedla první sezonou,“ vypráví o svých začátcích Monika, která se otužuje druhým rokem.
„První rok nás bylo kolem 25, dneska je nás kolem 60. Během pandemie začalo chodit spousta lidí. Teď už si myslím, že to začalo opadat,“ říká Tomáš. Podobný pocit má i zakladatel facebookové skupiny Otužilci Pavel Rezi Rösner. Skupinu založil zhruba před 8 lety. Před pandemií měla kolem 4000 členů, dnes jich má víc než 15 000. Jejich počet stoupá, ale ne tak strmě jako na počátku pandemie.
„Mýtus je, že do vody vstupujeme s kdovíjakým potěšením,“ směje se jedna z členek skupiny Ledoborci. Poslechněte si reportáž Evy Svobodové.
Související
-
Plavání v ledové vodě. Proč je tělo šťastné, když ho vystavíme nepohodlí?
Ráno se na Střeleckém ostrově míchá hlas Vltavy se zvuky právě probuzeného města.
-
Balanc o metodě ledového muže Wima Hofa: zbavte se stresu a nemocí mrazem a dechem
„To nedám, jdu ven, to stačí,“ říká žena, která stojí jen v plavkách a čepici po prsa v mrazivě chladném jezeře. Po hladině plavou kousky ledu, teplota nepřekračuje 3...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
