Na pražských kolejích studenti bojují o místa. Jak chtějí krizi bydlení řešit univerzity a město?
Bytová krize v Praze tvrdě dopadá i na studenty, kteří se kvůli nástupu na vysokou musí často stěhovat a drahé nájmy si nemohou dovolit. Mnozí volí kolej, přestože podmínky a úroveň ubytování tam nejsou vždy vyhovující. I tak jsou rádi, že vůbec nějaké místo seženou. Koleje jsou totiž přeplněné a poptávka na UK převyšuje nabídku až o 15 procent. O životě na koleji a krizi bydlení jsme mluvili se studenty i ředitelem kolejí a menz Univerzity Karlovy Jiřím Macounem.
„Získat bydlení na koleji pro mě byl vždycky problém,“ popisuje několikaměsíční shánění místa student z Poděbrad. „Chodil jsem za vedením kolejí včas, a vždycky mi řekli, že nemám dostatek bodů, protože bydlím relativně blízko Prahy,“ vysvětluje. Do centra města jezdí vlak dvakrát za hodinu, cesta na zemědělskou univerzitu mu celkově zabere dvě hodiny a výuku někdy začíná i od sedmi nebo půl osmé ráno. „Když přijdu ze školy, tak mám volný zbytek dne na to, abych dělal nějaké semestrální práce, bakalářku, rýsoval si věci na ateliéry, shromažďoval informace, nějakým způsobem se inspiroval, což znamená v Praze chodit do galerií, do kina, do divadla, ale to prostě člověk nemůže, když vstává po čtvrté hodině a je ve škole do nějakých čtyř. Co si člověk řekne, že to není tak hrozné, ale jsou před ním nějaké dvě hodiny cesty zpátky domů, kdy je člověk schopen akorát tak přijít, najíst se, jít spát, a už nic nevymyslí.“
Čtěte také
Na začátku října nakonec dostal poslední volnou postel. „V pokoji, který je velký čtyři na čtyři metry, jsou v něm čtyři lidi a není tam ani umyvadlo.“ Proč tedy přesto usiloval o pokoj na konci budovy s vypadávajícím internetem a palandou bez zábradlí? „Protože nemám dostatek peněz na to, abych si mohl dovolit nájem bytu v Praze. Garsonka za třináct nebo čtrnáct tisíc, to si jako student nemůžu dovolit,“ dodává.
Mluvila jsem i se studenty z menších měst, jako je například Plzeň, kde zásadní problémy s kapacitou kolejí nemají. V Praze je ale situace závažná a velký nápor zažívá také Karlova univerzita, kam letos nastoupil i Marián. Co může student očekávat za 80 korun na noc, pokud se dostane na kolej Švehlova? „Mám tam postel, zaplísněnou ledničku, společné sprchy a čas od času nám tam vypadne elektrický proud, takže tam máme bojovky,“ popisuje typickou zkušenost.
S bydlením na koleji je ale po předchozích zkušenostech naprosto spokojený. Když studoval na ČZU a na koleji místo už nenašel, bydlel tři dny na ubytovně. „Hned jsem potom vypadl na Nové Butovice, kde nás bylo v jednom bytě třináct. Měli jsme dva záchody, jeden nesvítil, druhý neodtékal, a jednu koupelnu.“ Historek s hledáním bytu má Marián hodně. Z bytu na Andělu musel odejít, protože hrozilo, že se dům zřítí, další majitelé zase hrozili zvyšováním nájmu a vyměněním zámků navzdory uzavřené smlouvě. Krize bydlení ho v jedné fázi dovedla k tomu, že více než čtyři měsíce přespával tajně ve skladu v práci. „Kdybych měl vzít poměr cena výkon, tak nejlepší bylo spaní zadarmo v práci, ale jinak jako normální bydlení je kolej to nejlepší, co může asi Praha v současný chvíli nabídnout,“ dodává.
Urgentní potřebu rekonstrukce historických kolejních budov si uvědomuje i ředitel kolejí a menz Univerzity Karlovy Jiří Macoun. „V tuto chvíli se hlavně soustředíme na to, abychom tu stávající kapacitu dostali na nějakou opravdu slušnou úroveň, ve světě obvyklou. To se nám vcelku daří,“ tvrdí. Na rekonstrukci ale chybí peníze, navíc opravy musí probíhat postupně s ohledem na kapacitu ubytování. Výstavba nových kolejí a navyšování kapacit jdou zatím stranou úplně. Jen náklady na kompletní rekonstrukci kolejí odhaduje Macoun na dvě miliardy korun. V případě kolejí Univerzity Karlovy přispěl na opravy rektorát, teď se snaží koleje uspět v grantové výzvě ministerstva školství s žádostí o půl miliardy korun, kterou komplikuje podmínka 40% spoluúčasti. Ceny za ubytování studentům na UK zvyšovat neplánují. „Jsme zvláštní organizace v tom smyslu, že bychom se asi měli chovat tržně, ale v tak trochu netržním prostředí. Jsme přece jenom účelovým zařízením Univerzity Karlovy, tím pádem nám je předurčeno, že by i ty ceny měly být pro studenty dostupné.“ Velký zájem je jak o pokoje před rekonstrukcí, tak i o ty nadstandardní, zrekonstruované za 9 tisíc měsíčně.
V debatách o bydlení občas zaznívá, že jedním z řešení pro zvýšení kapacity ubytování pro studenty mohou být soukromí developeři. „Developer jde tam, kde cítí tržní příležitost. Nikdy to nebude dělat jako sociální službu,“ upozorňuje na rizika tohoto řešení Macoun. Dalším, kdo má kapacitu situaci změnit, je město nebo stát. „Být univerzitním městem je sexy. Je to fůra mladých lidí, báječná atmosféra, je to prostě in, ale Praha s tímto tématem vůbec nepracuje,“ říká Macoun a jako příklad ze zahraničí uvádí Německo a Francii. V Německu spravuje koleje v regionech jedna centrální organizace a systém tam není tak roztříštěný. „Netvrdím, že by Praha jako město měla stavět koleje, ale mohli by více podporovat tuto záležitost a je na ní, jestli to to bude podporovat směrem k vysokým školám, nebo jestli upřednostní developery.“
Čtěte také
Některé městské části se rozhodly situaci řešit originálním a prospěšným způsobem. Na pražském Žižkově studenty ubytovali ve dvou bytech v seniorském domě pod podmínkou, že se seniory budou trávit svůj volný čas. Za byt o velikosti 43m2 zaplatí měsíčně zhruba 5 000 korun, za 22m2 přibližně 2 700 korun. Podle tiskové mluvčí Úřadu městské části Praha 3 Michaeli Luňáčkové projekt zatím funguje dobře, a pokud bude úspěšný, zváží po tomto pilotním roce i jeho rozšíření. Vzhledem k rostoucímu trendu takového bydlení i v zahraničí, kde se osvědčilo, by více takových projektů mohlo situaci mírně zlepšit.
Jsou koleje opravdu tak cenově výhodné? A proč ředitel kolejí UK zájemcům doporučuje, aby si žádosti o ubytování podávali i po začátku zimního semestru? Poslechněte si celou reportáž Anety Štokrové.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
